Vyplácení unijních peněz členským zemím Evropské unie by mohlo být v budoucnu podmíněno dodržováním zásad právního státu a dalších hodnot. V rozhovoru s německým listem Der Spiegel to dnes uvedla eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví Věra Jourová. Takové opatření by podle jejích slov hrozilo postihnout zejména Polsko.

„Každý, kdo žije v Evropě, musí akceptovat základní hodnoty. Ty zahrnují právní stát, rovnoprávnost mužů a žen a nediskriminaci náboženských a dalších menšin. Kdo nechce respektovat zákon ani náš demokratický způsob života, neměl by žít v Evropě,“ odpověděla na otázku týkající se situace v Polsku a Maďarsku.

„Musíme pracovat s pravomocemi, které nám byly dány. S vyhodnocením posledního dopisu polské vlády jsou vyčerpány naše možnosti, jak záležitost urovnat přátelským dialogem. Chtěli bychom požádat členské státy, aby se zapojily do dialogu s Polskem. Tento případ nemůže zůstat navěky (jen) na (Evropské) komisi. Už trvá déle než rok,“ uvedla eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví.

Polsko je největším čistým příjemcem unijních finančních prostředků. Země má ale s Evropskou komisí spor především okolo polského ústavního soudu. Komise dostala 22. února polskou odpověď na svá doporučení ohledně vlády práva v zemi z konce prosince. Unijní exekutiva nyní podle místopředsedy komise Valdise Dombrovskise potřebuje čas na detailní analýzu této odpovědi, teprve poté se rozhodne, zda bude proti Polsku dále vystupovat.

Podle Jourové by peníze Polsku mohly být kráceny v příštím rozpočtovém období od roku 2020, jehož přípravy ale začínají už letos. Podpora ze strukturálních fondů byla až dosud závislá jen na ekonomických a technických faktorech. Jourová ale míní, že je na čase zohlednit i dodržování základních unijních hodnot.

„Tyto země budou (s námi) sedět u stolu a budou mít právo se vyjádřit. Ale budou muset pochopit, že hájíme základní hodnoty EU,“ dodala na adresu Polska a Maďarska.

Podle Jourové lze také očekávat „přinejmenším změny“ v kohezní politice, která slouží k vyrovnávání rozdílů mezi bohatými a chudými regiony v EU. Je prý otázkou, jaká suma se na tyto účely vyhradí v příštím rozpočtovém období od roku 2020. „Pokud ještě vůbec nějaká kohezní politika bude,“ poznamenala.