Prezident Miloš Zeman se domnívá, že opatrnost vůči migrační vlně není jen vlastností visegrádské skupiny (V4), ale postupně se přidávají další státy. Český státník v rozhovoru se slovenskou agenturu TASR rovněž řekl, že by bylo naivní se domnívat, že teroristické útoky v Evropě přestanou. Opět v té souvislosti poukázal na možnost, že teroristická organizace Islámský stát využívá migrační vlny k posílání radikálních islamistů do Evropy.

V rozhovoru, který se uskutečnil při příležitosti 25. výročí podpisu Visegrádské deklarace, hovořil Zeman o minulosti, současnosti a budoucnosti V4 (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko), o migrační krizi a také o specificích kultury islámu.

V souvislosti s V4 prezident řekl, že k tomu, aby bylo možné uvnitř Evropské unie něco prosadit, je nezbytná spolupráce skupiny zemí.

Visegrádská spolupráce byla podle českého prezidenta důležitá jak v dobách integračních snah ČR a SR, tak i dnes, kdy Evropa čelí migrační krizi. Podrobněji prezident mluvil o odmítání mechanismu přerozdělování uprchlíků prosazovaného Evropskou unií a odmítaného už nejen zeměmi V4.

„Já si myslím, že minimálně v současné době opatrnost vůči migrační vlně není jenom vlastností visegrádské skupiny, že se k ní postupně přidávají i další země. Donald Tusk (předseda Evropské rady) nedávno konstatoval, že se situace změnila a převládlo mínění, že ten přerozdělovací mechanismus je, nediplomaticky řečeno, nesmysl,“ řekl Zeman.

Ten se vrátil i k zářijové schůzce ministrů vnitra Evropské unie, kde Polsko na rozdíl od Česka, Slovenska a Maďarska hlasovalo pro mimořádné rozdělení 120.000 žadatelů o azyl.

„Upřímně řečeno, kdyby Polsko hlasovalo s námi, tak by možná situace byla jiná v tom, že by k hlasování ani nedošlo. Právě proto, že by si ostatní země nechtěly Polsko příliš rozzlobit. Ale mluvil jsem teď nedávno v Maďarsku s polským prezidentem (Andrzejem) Dudou a zdá se, že jeho postoj i postoj nové polské vlády znamená návrat do Visegrádu a nesouhlas s kvótami,“ konstatoval Zeman.

Nejvyšší český představitel v rozhovoru rovněž zdůraznil, že podporoval, „stejně jako například Andrej Babiš a někteří další politici, aby se Česká republika přidala ke slovenské žalobě“ proti kvótám.

Ostře přitom kritizoval Řecko a Itálii za to, že nebyly schopné zřídit takzvané hotspoty, tedy záchytná místa, kde mohou uprchlíci požádat o azyl. „Tyto dvě země reálně selhaly. A právě proto se proud migrantů zcela nekontrolovaně posunul na sever, tedy poblíž našim hranicím,“ prohlásil prezident.

Zeman ale také řekl, že „musíme respektovat muslimské země“. Některé z nich jsou podle něj liberálnější, jiné méně, ale „respektujeme jejich víru, pokud jejich obyvatelé nepřicházejí do Evropy“. Pokud přicházejí do Evropy, dochází podle Zemana ke kontaktu dvou neslučitelných kultur. „A já vůbec nehodnotím, která je vyšší a která je nižší,“ dodal Zeman.

Prezident připomněl, že teroristické útoky se už odehrály v Británii, Španělsku, ve Francii, Belgii i Dánsku a bylo by naivní předpokládat, že naráz ustanou. „Zvláště, když počet islámských migrantů v Evropě výrazně roste,“ podotkl Zeman. Připomněl tezi o tom, že „většina migrantů jsou mladí, zdraví muži, a to vede k obavám, že sem Islámský stát uvnitř migrační vlny posílá džihádisty, kteří mohou terorizovat celou Evropu“. Pokud chceme migrantům pomoci, měli bychom jim prý pomáhat v jejich vlastní zemi.