Praha 24. března (ČTK) – V kostele svatého Benedikta na pražských Hradčanech bude dnes odpoledne vystavena rakev s ostatky zesnulého kardinála Miloslava Vlka. Ve čtvrtek ho do svatovítské katedrály přišlo uctít přes tisíc lidí. Dnes bude rakev v klášterním kostele bosých karmelitek vystavena od 15:00 do 21:00.

V sobotu se vrátí do katedrály, kde se od 11:00 uskuteční zádušní mše. Poté bude kardinál Vlk pohřben do arcibiskupské hrobky v katedrále. Po těžké nemoci kardinál zemřel minulou sobotu ve věku 84 let.

Miloslav Vlk se narodil se 17. května 1932. V roce 1968 byl vysvěcen na kněze. Po deseti letech mu ale komunisté odebrali tehdy požadovaný státní souhlas k výkonu kněžského povolání. Vlk pak sloužil mše tajně v malých skupinách věřících. Ač vzděláním historik, archivář a teolog, byl z politických důvodů nucen živit se jako myč oken.

Na začátku 90. let byl Vlk jmenován biskupem v Českých Budějovicích, poté se na jaře 1991 stal hlavou českých katolíků. Od října 1994 byl kardinálem. Úřadu pražského arcibiskupa se ujal 1. června 1991, jeho rezignaci přijal papež v únoru 2010.

Jeho ostatky dnes budou vystaveny v kostele bosých karmelitánek, k nimž měl Vlk blízko. Řád karmelitánů byl založen ve 12. století poustevníky žijícími v ústraní na pohoří Karmel v dnešním Izraeli. V roce 1238 se karmelitáni usadili v Evropě. Ve druhé polovině 16. století se řád rozdělil na řád karmelitánů původní observance a řád bosých karmelitánů.

Do českých zemí přišli první karmelitáni roku 1347 na popud Karla IV., jenž také založil první karmelitánský klášter v Čechách. První klášter bosých karmelitek byl v Čechách založen roku 1656. Nejprve sestry byly u kostela sv. Josefa na Malé Straně. Po zrušení klášterů Josefem II. musely z Prahy odejít. Po návratu koncem 18. století dostaly jako náhradu opuštěný klášter s kostelem sv. Benedikta na Hradčanském náměstí. Musely ho opustit v roce 1950, po listopadu 1989 jim byl ale vrácen a sestry mohly 28. listopadu 1992 uzavřít klauzuru.

Sbirka