Komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks kritizoval Maďarsko za jeho azylový zákon. Podle komisaře existuje značné riziko, že se žadatelé o azyl v Maďarsku stanou předmětem porušování lidských práv. Muižnieks to uvedl v dnes publikované zprávě, kterou v prosinci předložil Evropskému soudu pro lidská práva. Vyjadřuje se v ní ke dvěma stížnostem na Rakousko kvůli vrácení uprchlíků do Maďarska.

Muižnieks uvedl, že v posledních měsících byla řada uprchlíků vrácených z Rakouska zadržována v maďarských detenčních zařízeních s přísným režimem, kde byla omezena svoboda jejich pohybu. Azylanti v nich podle něj také nemají přístup k účinným opravným prostředkům. Žádosti o azyl podle Muižniekse také nejsou správně posuzovány mimo jiné proto, že maďarská právní úprava považuje Srbsko za bezpečnou zemi. Uprchlíci jsou vraceni do Srbska a poté do dalších států, kde hrozí, že s nimi bude zacházeno v rozporu s evropskou úmluvou o lidských právech.

Řízení s Maďarskem kvůli jeho azylovému zákonu zahájila v prosinci i Evropská komise (EK), jíž se nelíbí mimo jiné to, že odvolání v azylovém řízení automaticky nezastavuje platnost zamítnutí žádosti o azyl. Žadatelé jsou tak mnohdy nuceni opustit maďarské území ještě před projednáním odvolání. EK též kritizuje, že při trestním řízení kvůli ilegálnímu překročení hranic nemají obvinění tlumočníka a nejsou jim překládány důležité dokumenty včetně rozsudků.

Maďarská vláda obvinění odmítá a tvrdí, že důvodem zahájení řízení EK s Maďarskem je stížnost, kterou Budapešť 3. prosince u Soudního dvora EU napadla unijní rozhodnutí přerozdělovat tisíce migrantů mezi členské státy na základě povinných kvót.

Kabinet premiéra Viktora Orbána zavedl v říjnu přísná opatření, jimiž zastavil desítky tisíc migrantů proudících přes Maďarsko do západní Evropy. Součástí těchto kroků bylo postavení plotů na hranicích se Srbskem a Chorvatskem a zpřísnění zákona upravujícího azylové řízení.

Podle zprávy komisaře Muižniekse, který Maďarsko v listopadu navštívil, zaznamenaly maďarské úřady loni do listopadu 391.115 případů překročení hranic uprchlíky. Nejvíce z nich bylo ze Sýrie (asi 132.000) a z Afghánistánu (asi 71.500). Necelá polovina z nich (asi 177.000) do listopadu v Maďarsku požádala o azyl, z toho bylo přibližně 65.000 Syřanů a 46.600 Afghánců.