Brusel 25. září (zpravodaj ČTK) – Program přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka, který po dvou letech skončí v úterý, byl podle Evropské komise úspěchem. Uvedl to dnes její mluvčí Margaritis Schinas. Program celkově předpokládal, že si ostatní členské země přeberou až 160.000 uprchlíků, přerozděleno ale zatím bylo jen 29.144 osob. A celý mechanismus se stal předmětem ostrých sporů mezi členskými zeměmi unie.

„My to jako úspěch nemůžeme vnímat,“ poznamenal dnes v Bruselu český státní tajemník pro EU Aleš Chmelař. Nízká čísla skutečně přerozdělených osob podle něj jednoznačně ukazují, že systém funkční není. „Nejsme jediný členský stát, který na tu nefunkčnost upozorňuje,“ dodal Chmelař.

Odkazem na nefunkčnost systému se ostatně Česko brání v řízení, které vůči němu Evropská komise vede. Praha přijala jen 12 z celkové kvóty 2691 lidí, komise ale postup vůči ČR, Maďarsku a Polsku začala kvůli tomu, že státy do programu vůbec přestaly nabízet nová volná místa. Nyní unijní exekutiva posuzuje poslední českou odpověď. Pak může věc předat unijnímu soudu, který by mohl rozhodnout o udělení vysoké jednorázové pokuty či opakovaného penále až do doby, než země začne unijní pravidla plnit.

Mechanismus „přerozdělování migrantů podle kvót“ je ale komplikovanější než obecná představa o něm. Do programu mohou být zařazeni jen lidé z konkrétních zemí, u kterých je vysoká pravděpodobnost udělení azylu, a přijímající stát si je může před přijetím bezpečnostně prověřit. Seznam těchto zemí původu je opakovaně aktualizovaný, nyní jsou na něm Eritrea, Sýrie, Jemen, Bahamy, Bahrajn, Bhútán, Katar a Spojené arabské emiráty.

Na přerozdělení tak mají pravidelně nárok uprchlíci z občanskou válkou ničené Sýrie, ekonomičtí migranti z Afriky, kteří nyní připlouvají do Itálie, se do něj nedostanou.

Jak dnes upozornila mluvčí komise Tove Ernstová, úterý je jen dnem, kdy se uzavřou seznamy těch, kdo mají na přesun do jiné země unie v rámci mechanismu nárok. Takových lidí by nyní v Řecku a Itálii podle odhadu komise mělo být asi 10.000 – a ty si ještě země musí podle kvótového klíče rozebrat. Celý mechanismus tak fakticky skončí až poté, co se i tito migranti z Itálie a Řecka dostanou jinam. Komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos proto dál opakovaně členské země žádá, aby se na něm podíleli, v Praze ale dala vláda svým rozhodnutím jednoznačně najevo, že takovou změnu postoje nemá v úmyslu. Polsko a Maďarsko nepřevzalo ani jednoho migranta, Slováci jen 16 osob. Naopak Malta svou kvótu jako jediná z EU naplnila, své závazky splnilo i Norsko a Lichtenštejnsko, které nejsou v unii a přidaly se dobrovolně. Blízko k naplnění kvóty má i Finsko a Irsko. Z Itálie bylo přerozděleno přes 9.000 lidí, z Řecka okolo 20.000.

Program byl v roce 2015 přijat nadvakrát. Nejprve se členské státy – včetně ČR a dalších zemí ze středu a východu Evropy – v létě rozhodly dobrovolně převzít z obou jihoevropských států 40.000 osob. Následně v září, už proti vůli ČR, Slovenska či Maďarska, ministři vnitra odhlasovali rozšíření „kvót na uprchlíky“ o dalších 120.000 osob.

Maďarsko, které tehdy čelilo přílivu uprchlíků, odmítalo mít z programu prospěch a pro něj určená místa zůstala nakonec „v záloze“. Maďaři se Slováky následně způsob, jak se o věci na ministerské schůzce hlasovalo, napadli u unijního soudu. Ten začátkem září rozhodl, že postup byl právně v pořádku a mechanismus „přiměřeně přispíval“ k tomu, aby Itálie a Řecko mohly řešit následkům migrační krize.

Evropská unie se při řešení migrační problematiky nyní už soustředí na jiné priority – na lepší ochranu vnější hranice či návraty těch, kdo azyl nezískají. Přesto je součástí návrhu reformy evropského azylového systému dál také návrh trvalého mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl do jiných zemí EU pro případ náhlého a krizového příchodu velkého počtu migrantů do některé členské země unie. O reformě se tak už měsíce mezi členskými zeměmi vedou komplikovaná a zatím neúspěšná vyjednávání.