Praha 21. srpna (ČTK) – Kraje zřejmě dostanou od ministerstva práce příspěvek na dorovnání výdajů na loňský růst výdělků v sociálních službách. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) požádala ministerstvo financí o návod postupu k uvolnění rezervy úřadu práce. Řekla to dnes novinářům. Kraje chtějí po ministerstvo práce 822 milionů korun, které vydaly na zvýšení platů od loňského listopadu do konce letošního června.

„My čekáme na naprosto jednoznačnou odpověď z ministerstva financí, jak to technicky máme udělat. Já jsem o ty peníze oficiálně požádala,“ uvedla Marksová.

Koncem července ministryně po jednání s ministrem financí Ivanem Pilným (ANO) o rozpočtu řekla, že svou rezervu by měl využít úřad práce a přesun jeho peněz jinam není obvyklý. Šéf státní pokladny dodal, že samosprávy získaly letos díky rozpočtovému určení daní navíc 8,5 miliardy korun, řadu výdajů by tedy měly pokrýt a nepřenášet je zpět na stát.

O pár dnů později po jednání s šéfkou Asociace krajů Janou Vildumetzovou (ANO) ale Pilný řekl, že přesunout peníze z rezervy úřadu práce je možné a bude záležet jen na ministryni Marksové. Kraje opakovaně ministerstvo práce o příspěvek žádaly, podporu hledaly i u prezidenta Miloše Zemana.

Úřad práce nespotřeboval z přidělené sumy přes čtyři miliardy korun. Podle původních plánů měl tuto částku využít příští rok, mohl tak dostat z pokladny ministerstva práce méně. Rozpočet ministerstva přitom bude příští rok napnutý. K nynějším povinným výdajům přibudou miliardové náklady na nová opatření, jako jsou otcovská dovolená, ošetřovatelské volno, vyšší nemocenská při delším stonání či dětské přídavky. Znovu se mají zvýšit i platy, a to zřejmě od listopadu. Ministr financí několikrát zdůraznil, že stanovený padesátimiliardový schodek státní pokladny nebude možné překročit.

Marksová už dřív uvedla, že kraje letos dostaly rekordní dotace na sociální služby a také 1,16 miliardy od vlády na růst výdělků od letošního července. Celkem by tak podle zprávy pro vládu měly obdržet 10,43 miliardy. Loni to bylo 9,19 miliardy. Ministryně i další politici a experti poukazují na to, že financování sociálních služeb je vícezdrojové a podílet by se na něm měly také kraje. Ty si na dopady vládních nařízení, která začínají platit uprostřed roku, stěžují. Jejich rozpočty s dodatečnými výdaji nepočítají. Žádají, aby se podobná opatření jako zvyšování platů přijímala vždy k lednu následujícího roku a zahrnovala se do rozpočtů.

Výdělky v sociálních službách, které jsou podprůměrné, nařídila vláda výrazněji upravit letos od července. Pečovatelkám a pečovatelům se tak zvedl základ o 23 procent. Předtím platy rostly loni od listopadu.