První zahraniční cesta nového rakouského kancléře Sebastiana Kurze povede do Bruselu. V úterý, tedy den po jmenování nové vlády, se nejmladší šéf vlády v Evropě setká s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem i s předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem. Kurz tak chce znovu potvrdit proevropskou orientaci nové vlády složené z jeho lidovců (ÖVP) a pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Uvedla to dnes agentura DPA. Pozorovatelé přitom poukazují na to, že nová vláda bude zaujímat například v migrační politice odlišné postoje od Evropské komise či Berlína, další se obávají, že FPÖ je příliš proruská.

Lidovci spolu se svobodnými chtějí zpřísnit opatření proti ilegální imigraci, ale zároveň ujišťují, že Rakousko bude nadále pevně zakotveno v Evropské unii. Vládní zodpovědnost FPÖ, kterou mnozí považují za krajně pravicovou, však pokládají za problém nejen rakouští odpůrci pravice, ale i někteří zahraniční komentátoři.

Německý deník Die Welt se domnívá, že nová koalice v Rakousku posílí „protimerkelovskou frontu“. „Po Maďarsku, Polsku, Slovensku, Česku a Dánsko se tak další země EU posouvá doprava,“ píše liberálně-konzervativní německý list. Kritici se podle něj obávají, že rakouská vláda se stane spojencem dalších evropských vlád v restriktivní migrační a uprchlické politice. „To by vystavilo silnějšímu tlaku i spolkovou kancléřku Angelu Merkelovou, která se stejně jako Evropská komise zasazuje o celoevropské přerozdělování uprchlíků,“ napsal Die Welt.

Ostrá reakce na podobu nové rakouské vlády a její programové prohlášení dnes přišla z Turecka. Nový kabinet je totiž mimo jiné jednoznačně proti vstupu Turecka do EU. „Toto neopodstatněné a krátkozraké prohlášení v novém programu rakouské vlády bohužel potvrzuje obavy z politické orientace založené na diskriminaci a marginalizaci,“ protestovalo turecké ministerstvo zahraničí. Pokud se tento program uskuteční, Vídeň riskuje, že „přijde o přátelství Turecka“ a vyvolá „reakce, které si zaslouží“, varovalo ministerstvo. Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik v jednom ze svých tweetů prohlásil, že budoucí kancléř Kurz je „ještě radikálnější než krajní pravice“.

Podle informací deníku Der Standard je v centru Vídně na pondělní dopoledne, kdy má nový kabinet složit přísahu, plánováno devět demonstrací proti nové vládě. Prostranství před kancléřstvím a Hofburgem přitom bude pro demonstranty uzavřeno. „Budoucí vláda má zjevně strach před protesty, vždyť mnoho lidí je oprávněně rozezleno z oznámení konzervativně-autoritářské až krajně pravicové vlády,“ cituje list mluvčího krajně levicové skupiny Plattform Radikale Linke.

Budoucí vláda zveřejnila své plány i složení v sobotu. Ke koaliční dohodě obě strany dospěly po téměř dvouměsíčním vyjednávání. Nová vláda slibuje proevropskou orientaci, ale zároveň přísnější migrační politiku. V plánu má i daňovou reformu, chce prověřit oprávněnost pobírání sociálních dávek, zvláště u cizinců a hodlá vyžadovat dostatečnou znalost němčiny u dětí nastupujících do školy.

FPÖ Heinze-Christiana Stracheho nakonec přistoupila na to, že v následujícím pětiletém období se v žádném případě neuskuteční referendum o setrvání Rakouska v EU, i když přímá demokracie má být posilována. Svobodní se přitom netajili tím, že by si kontroverzní hlasování o budoucnosti země v Evropě dokázali představit.

Nevoli však vyvolává rozdělení resortů. FPÖ přebírá vedení ministerstev vnitra, zahraničí i obrany, tedy nejdůležitější vládní posty zásadní pro bezpečnostní politiku. Předmětem kritiky je zejména to, že svobodní budou mít přístup ke všem rakouským tajným službám. Například ministrem vnitra se stane dosavadní generální tajemník FPÖ Herbert Kickl, který je ve straně znám jako zastánce tvrdé linie.

Deník Kurier poukazuje na proruské postoje FPÖ. „To, že západní tajné služby nebudou moci těm našim důvěřovat, pokud zjistí blízkost k Rusku, může pro Rakousko znamenat informační problém,“ poznamenal list.

Téměř ve stejnou dobu, kdy noví koaliční partneři v sobotu ujišťovali o proevropském kurzu nové rakouské vlády, potvrzovali zástupci dalších evropských pravicově populistických stran na svém srazu v Praze naopak jasný odpor vůči Bruselu.

„FPÖ se ale na rozdíl od svých podobně smýšlejících kolegů z Francie a Nizozemska jakožto budoucí vládní strana nemůže profilovat rozlícenými hesly. V Rakousku začíná uzavřením koaliční dohody mezi konzervativci a FPÖ pětiletý experiment: Mohou pravicoví populisté dělat zodpovědnou politiku?“ ptá se agentura DPA.

FPÖ je však podle ní teď na vládnutí připravena lépe než při vzniku první koalice ÖVP-FPÖ v roce 2000. Tehdy se prý program zhroutil během jednoho týdne a pro pravicové populisty v čele s jejich tehdejším šéfem Jörgem Haiderem se podíl na vládě ukázal být katastrofou.