Lichtenštejnský kníže Hans Adam II. převzal v sobotu v Norimberku nejvyšší sudetoněmecké ocenění, Evropskou cenu Karla IV. Podle předního představitele Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) Bernda Posselta dovedl oceněný panovník svou zemi na cestu smíření s Českem, po níž chtějí kráčet i sudetští Němci.

„Česká republika dlouho Lichtenštejnsko mezinárodně neuznávala. A nyní jsou vzájemné vztahy na velmi dobré cestě. Vykročily stejným směrem, jakým se snažíme jít i my jako krajanské sdružení, tedy cestou porozumění, smíření a především zpracování společných kulturních a historických kořenů,“ uvedl Posselt při předávání ceny.

Posselt rovněž zdůraznil, že Hans Adam II. modernizoval Lichtenštejnsko a posílil jeho vztahy s ostatními evropskými státy. Nejvyšší představitel SL zároveň zdůraznil, že lichtenštejnský kníže i přes život na Rýně nikdy nezapomněl na české kořeny svého rodu a dodnes k jeho titulům patří i vévoda z Opavy a Krnova.

„Můj otec vždy litoval, že nacionalismus a rasismus rozeštvaly ve 20. století evropské národy, vedly k hrozným světovým válkám, k děsivému masovému vraždění a k vyhánění. Mimořádně tím trpěli i sudetští Němci. Mému otci proto velmi leželo na srdci, aby mohl přispět ke smíření mezi sudetskými Němci a Čechy,“ řekl oceněný panovník. Sám prý chtěl na práci svého otce navázat.

Rod Lichtenštejnů vlastnil před druhou světovou válkou především na Moravě a ve Slezsku rozsáhlý majetek, který jim Československo zabavilo na základě takzvaných Benešových dekretů. Podle historiků jsou ale důkazy o spolupráci rodu s nacisty sporné.

Hans Adam II. nastoupil na trůn v roce 1989 po smrti svého otce. Za jeho vlády vstoupilo Lichtenštejnsko do OSN a Evropského sdružení volného obchodu. V roce 2004 předal pravomoci synovi Aloisovi.

Teprve v roce 2009 jeho země navázala s Českou republikou diplomatické styky. Vzájemné vztahy ale nadále komplikuje interpretace dějin, kterou se už sedm let zabývá společná komise historiků.

Nejvyšší sudetoněmecké ocenění v minulosti získali například i bavorští premiéři Edmund Stoiber a Horst Seehofer, německo-český politik Milan Horáček nebo český publicista Petr Uhl. Jejím prvním nositelem se v roce 1958 stal československý generál Lev Prchala.