Výběr událostí souvisejících s žalobami organizátorů a účastníků demonstrací při loňské návštěvě čínského prezidenta (soud dnes pravomocně rozhodl, že nevpuštění demonstrantů na Hradčanské náměstí bylo v pořádku, zamítl tak správní žalobu někdejšího místopředsedy vlády Martina Bursíka a dalších tří svolavatelů shromáždění):

28. března 2016 – Na třídenní návštěvu České republiky přicestoval čínský prezident Si Ťin-pching, což byla první návštěva hlavy Číny v ČR či Československu. Jednal se svým protějškem Milošem Zemanem, premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a dalšími politiky. Obě země podepsaly prohlášení o navázání strategického partnerství, uzavřena byla třicítka obchodních dohod či spolupráce ve zdravotnictví či školství.

– Návštěvu provázely protesty proti lidskoprávní politice Číny i potyčky demonstrantů s čínskými aktivisty. Někteří lidé protestovali poškozením čínských vlajek vyvěšených cestou z letiště.

29. března 2016 – Na pražské Kampě se odehrála akce proti sbližování ČR a Číny, na kterou dorazilo asi pět stovek lidí. Zúčastnili se jí i členové v Číně pronásledovaného hnutí Fa-lun-kung (Falun Gong). Demonstranti poté zamířili na další protest na Pohořelci a následně k Hradčanskému náměstí, kam je ale policie nepustila.

– Nic nezměnilo ani vyjednávání, do kterého se zapojili předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek či exministr životního prostředí Bursík, organizátor protestu. Bursík řekl, že zákazem vstupu na náměstí byla porušena lidská práva. Demonstrace byla podle něj řádně nahlášena, kvůli postupu policie se rozhodl podat žalobu. Policie argumentovala bezpečnostními důvody.

7. dubna 2016 – Zástupci desítky organizací, kteří se podíleli na přípravě protestu, oznámili, že podají správní žalobu (podána byla začátkem května). Podepsáni pod ní byli například Bursík a jeho žena, exposlankyně Kateřina Jacques. Podstatou bylo, že demonstrace může být zakázána do tří dnů od ohlášení, což se podle žaloby nestalo.

– Organizátoři podali celkem dvě správní žaloby za 13 lidí.

28. dubna 2016 – Místopředseda senátního výboru pro lidská práva Jiří Šesták oznámil, že skupina senátorů podepsala stížnost k Ústavnímu soudu (ÚS). Podle Šestáka „bylo protiústavně zasaženo do shromažďovacího práva dříve řádně povolených shromáždění“.

30. června 2016 – ÚS odmítl stížnost demonstrantky na postup magistrátu v souvislosti s protestem na Hradčanském náměstí. Stížnost označil za předčasnou, žena dosud nevyčerpala jiné možnosti obrany.

6. prosince 2016 – Pražský městský soud začal projednávat Bursíkovu žalobu; politik si stěžoval na údajně nezákonný postup policie a magistrátu vůči pokojnému shromáždění demonstrantů.

– Soud řešil také zákonnost zákroku policie kvůli tibetské vlajce. Dvojice mužů zažalovala vnitro za to, že jim policie v době návštěvy prezidenta přikázala sejmout z oken tibetskou a tchajwanskou vlajku.

16. března 2017 – Soud Bursíkovu žalobu pravomocně zamítl. Rozhodl, že policisté ani magistrát nepostupovali nezákonně, když demonstranty nevpustili na Hradčanské náměstí.