Nový lotyšský prezident Raimonds Véjonis se dnes ujal funkce. Stalo se tak poté, co složil slib před parlamentem, který jej – ještě jako dosavadního ministra obrany – počátkem června zvolil hlavou státu na příští čtyři roky. V nejvyšší státní funkci Véjonis nahradil dosavadního prezidenta Andrise Bérziňše, který o znovuzvolení z rodinných důvodů neusiloval.

Při tajném parlamentním hlasování prošla jeho kandidatura až na pátý pokus, v němž tento devětačtyřicetiletý politik získal ve stočlenné sněmovně 55 hlasů. Véjonis byl v pátém kole už jediným kandidátem, když v předchozím hlasování ze souboje vypadli všichni tři jeho soupeři.

Véjonis pochází z rusko-lotyšské rodiny, narodil se v ruském Pskově a v Rize vystudoval biologii. Jeho kandidaturu navrhlo a podpořilo lotyšské sdružení Zelených a Rolníků.

Hlavním tématem prezidentských voleb bylo zajištění bezpečnosti státu v podmínkách rostoucího tlaku sousedního Ruska. Ukrajinská krize, regionální bezpečnost a posilování ruské armády zcela ovládly předvolební kampaň. Kandidáti diskutovali o posilování Severoatlantické aliance (NATO) v Pobaltí a postavení silné ruské menšiny v Lotyšsku.

Ruská média zaznamenala, že nový šéf státu vyjádřil ochotu používat ruštinu v komunikaci s menšinou, popřípadě v mateřštině své matky udělovat interview. V rozhovoru se serverem Delfi vyjádřil také zájem o spolupráci se všemi sousedy včetně Ruska, s nímž jsou ale vztahy napjatější, prý kvůli ruské „nepředvídatelnosti“ a „agresivitě“, jak Moskva loni předvedla na Krymu a na východě Ukrajiny, řekl.

Prezident v Lotyšsku vykonává spíše reprezentační funkce, výkonná moc plně přísluší vládě.

Véjonis je uznávaným biologem a ekologem. Do vysoké politiky vstoupil v listopadu 2002, kdy se stal ministrem životního prostředí a regionálního rozvoje. Ministrem životního prostředí a občas současně i regionálního rozvoje byl až do roku 2011. Až do loňského ledna, kdy se stal ministrem obrany, byl také poslancem Sejmu, jednokomorového lotyšského parlamentu.

Véjonis je ženatý, má dvě děti.