Do elektronické evidence tržeb by se ve třetí a čtvrté vlně, které začnou v březnu a červnu 2018, mělo zapojit zhruba 300.000 podnikatelů. Po roce fungování EET eviduje tržby 161.000 podnikatelů. Na dnešní tiskové konferenci k prvnímu výročí spuštění EET o tom informoval ministr financí Ivan Pilný (za ANO).

Třetí fáze EET by měla začít 1. března 2018. Má se týkat stánkového prodeje občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, stejně jako prodeje na farmářských trzích nebo služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 se do systému zapojí také vybraní řemeslníci či další služby.

První vlna EET začala před rokem pro ubytovací a stravovací služby. Druhá vlna pak začala letos v březnu pro velkoobchod a maloobchod. Podnikatelé v těchto oborech dosud zaevidovali 3,6 miliardy účtenek a přiznali tržby za 1,3 bilionu korun.

„Určitě se nepotvrdilo, že budou data, která shromáždíme, zneužívána. Nepotvrdilo se, že systém zkolabuje. Nepotvrdilo se, že to zlikviduje drobné živnostníky,“ uvedl dnes Pilný.

EET má přitom podle MF i pozitivní dopad do rozpočtu. Jen na dani z přidané hodnoty (DPH) podle odhadů MF přinesla EET od ledna do konce listopadu do rozpočtu navíc 4,1 miliardy korun a za celý rok to může být zhruba pět miliard korun. Obce by tak měly díky EET získat z rozpočtu za celý letošní rok zhruba 1,1 miliardy korun navíc, po náběhu celé evidence by to mělo být 3,6 miliardy korun ročně. DPH patří mezi tzv. sdílené daně.

Podle MF od loňského prosince do letošního října zrušilo v oblasti ubytování a pohostinství podnikání 1506 subjektů, nově se registrovalo pak 2465 subjektů. „Tisíce zavíraných restaurací a tisíce zavíraných obchodů prostě neexistují,“ uvedl v reakci na dřívější kritiky EET Pilný.

Úřady za rok fungování EET provedly 76.761 kontrol a uložily 4000 pokut za 38,4 milionu korun. Nejvyšší udělená pokuta činila 260.000 korun, nad 100.000 korun správa uložila pokutu čtyřem firmám. Správa zároveň od spuštění systému uzavřela kvůli neplnění EET 11 provozoven. Z toho pět provozoven již obnovilo svou činnost.

Nejčastějším prohřeškem při kontrolách bylo nevystavení účtenky, nezaslání údajů do systému EET nebo neumístění informačního oznámení.

Náklady na zavedení EET podle dřívějších údajů finanční správy letos mají činit zhruba 370 milionů korun a v dalších letech zhruba 310 milionů korun ročně.