Ministerstvo financí počítá v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard korun. Se stejným schodkem počítá i v dalších letech až do roku 2021. Prioritami rozpočtu v příštím roce je zvýšení důchodů, platů učitelů nebo růst investic. Vyplývá to z materiálu, který má ČTK k dispozici. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) už dříve několikrát zopakovala, že schodek je ospravedlnitelný, pokud všechny tyto peníze budou směřovány do investic. Také v letošním roce MF počítá se schodkem 50 miliard korun.

Priority rozpočtu hodlá MF financovat díky očekávanému růstu daňových příjmů a celkovému dobrému vývoji ekonomiky. Celkové příjmy státního rozpočtu na příští rok tak naplánovalo MF ve srovnání s letošním rozpočtem o 117,1 miliardy vyšší, tedy 1,432 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu by tak měly být 1,482 bilionu korun. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například tzv. norské fondy. Ty by příští rok měly činit 82,6 miliardy korun.

Ministerstvo počítá příští rok v návrhu s daňovými příjmy 767,7 miliardy korun. To je o 40 miliardy korun více, než očekává úřad v letošním roce. Vedle toho by měly příští rok podle návrhu MF stoupnout i příjmy rozpočtu z pojistného na sociální zabezpečení, a to na 536,5 miliardy korun z letošních očekávaných 496,9 miliardy korun. „Z odhadu celkových příjmů z pojistného (včetně příslušenství) připadá na příjmy na důchodové pojištění zhruba 89,3 procenta,“ uvádí materiál.

Z celkových výdajů rozpočtu 1,482 bilionu Kč tvoří mandatorní výdaje, tedy povinné, zhruba 825 miliard korun. Kapitálové výdaje, tedy investiční, plánuje MF podle materiálu příští rok zvýšit meziročně o 21 miliard korun na 78,7 miliardy korun.

Hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda upozornil, že Národní rozpočtová rada by měla ve svém stanovisku žádat vyrovnaný rozpočet, neboť makroekonomické podmínky jej umožňují. „A je třeba snižovat absolutní výši dluhu a tím snižovat zranitelnost české ekonomiky při případném globálním, evropském nebo vnitrostátním ekonomickém útlumu či krizi,“ uvedl. Upozornil, že při případné krizi dramaticky klesají příjmy státu z daní a zvyšují se výdaje na dávky typu podpory v nezaměstnanosti.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) dnes uvedl, že vláda fakticky rezervu na horší časy vytváří tím, že snižuje dluh vládních institucí ve vztahu k HDP. „Kdybychom ho chtěli nechat v současné výši, tak si můžeme dovolit v rozpočtu více,“ uvedl.

Návrh rozpočtu byl upraven na základě dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí, která příští rok počítá s růstem ekonomiky o 3,3 procenta, v roce 2020 o 2,6 procenta a v roce 2021 o 2,4 procenta. Veřejné finance by přitom podle plánů MF měly zůstat až do roku 2021 v přebytku. Veřejný dluh by měl příští rok klesnout na 31,6 procenta HDP.

Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Zpravidla o rozpočtu začíná jednat během června. Během léta pak ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí MF návrh poslat vládě. Finální podoba rozpočtu se tak proti prvnímu návrhu může ještě změnit. „Debata se povede o počtu zaměstnanců a o investicích, které je třeba provést,“ uvedl Babiš (ANO).

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner