Chorvatskem a Slovinskem dál proudí na cestě do západní Evropy tisíce migrantů. Od sobotní půlnoci do nedělního rána jich z Chorvatska do Slovinska přišlo více než 3900. Do nedělní půlnoci vláda malého Slovinska počítala až s 15.000 lidmi, což by znamenalo denní rekord. Do Chorvatska ze Srbska přišlo v sobotu rekordních 11.500 běženců.

Dvoumilionovým Slovinskem prošlo od minulé soboty, kdy se stalo po dokončení hraničního plotu v Maďarsku novou tranzitní zemí na takzvané balkánské trase, už přes 60.000 lidí. Většina z nich pokračuje přes Rakousko do Německa, případně dál do západní a severní Evropy.

Chorvatsko v neděli oznámilo, že v sobotu do země vstoupilo rekordních 11.500 migrantů, což je nejvyšší počet zaznamenaný během jediného dne od poloviny září, kdy se takzvaná balkánská trasa odklonila z Maďarska právě do Chorvatska. Od půlnoci do dnešního rána přišlo dalších více než 4300 lidí. Celkem od poloviny září Chorvatskem prošlo téměř 230.000 běženců.

V rakouské obci Spielfeld u slovinských hranic strávilo dnešní noc přes 2500 běženců. Dalších zhruba 200 lidí, na něž již nezbyla místa, musela policie podle mluvčího Fritze Grundniga kvůli nízkým teplotám odvézt do tělocvičny v nedalekém městě Leibnitz. Obě skupiny dnes odvezou autobusy k německé hranici. Dnes rakouská policie počítá s příchodem 6000 až 7000 lidí ze Slovinska.

V Rakousku se mezitím rozhořel spor o výrok ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové, která ve čtvrtek při návštěvě Spielfeldu mluvila o nutnosti práce na výstavbě „pevnosti Evropa“. Použití výrazu odsoudil například šéf úřadu kancléře Josef Ostermayer, podle nějž se tento termín používal v „jiné době a v jiném kontextu“. „V době nacismu se tak označovaly dobyté oblasti a Německá říše s dobytými oblastmi,“ uvedl Ostermayer. Štýrský poslanec Werner Amon vytkl ministrům „slovíčkaření“ a vyzval ke konkrétnímu řešení nastalé situace.

To by měl přinést summit zemí ležících na takzvané balkánské stezce, který se dnes večer na pozvání předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera koná v Bruselu. Rakouský kancléř Werner Faymann v souvislosti s ním už varoval před hrozícím rozpadem Unie. „Nyní jde o společnou Evropu nebo o tichý rozpad EU. Cesta je to namáhavá, těžká a pravděpodobně i pomalá, ale jiná cesta vede vstříc chaosu,“ uvedl kancléř v rozhovoru pro nedělní vydání listu Kronenzeitung. Varoval znovu také před stavbou nových zdí a plotů uvnitř EU.

V souvislosti s dnešním setkáním prezidentů a premiérů deseti členských i nečlenských zemí EU v Bruselu vyzval nizozemský premiér Mark Rutte východoevropské státy k větší míře solidarity. Tyto země podle něj dělají jen minimum, aby zastavily příliv běženců. „Nemůžou lidi nechávat jen tak procházet svou zemí a putovat do Německa, Nizozemska nebo Švédska,“ uvedl. Členské země z východní části EU podle něj přijímaly z Bruselu finanční pomoc, „ale teď tyhle země nic nevracejí“. Nizozemsko 1. ledna od Lucemburska převezme rotující předsednictví EU.

Na základě šestnáctibodového plánu, který je podkladem dnešního jednání v Bruselu, chce Evropská komise dosáhnout především prohloubení spolupráce mezi jednotlivými zeměmi na balkánské stezce. Zlepšit by se měla také ostraha vnějších hranic EU a registrace přicházejícím migrantů. Už předem ale někteří účastnící schůzky vyjadřovali proti plánu odpor.

Vstřícné politiky kancléřky Angely Merkelové vůči běžencům, která je v posledních týdnech terčem sílící kritiky na německé politické scéně, se dnes zastal bývalý ministr zahraničí a expředseda strany Zelených Joschka Fischer. „Taky jsem si nikdy nemyslel, že budu jednou veřejně obhajovat Angelu Merkelovou,“ uvedl. „Ale musím tak učinit,“ dodal. Za svůj postoj si podle něj kancléřka zaslouží respekt a podporu napříč politickými stranami.