Sledovat hranici mezi Makedonií a Řeckem a trasy, po nichž dál do Evropy proudí migranti, patří už tři týdny k úkolům 27 českých policistů. Mezi nimi nejsou ale jen muži. Na policejní misi do makedonského příhraničního města Gevgelija a tamního přijímacího uprchlického tábora Vinojug odjely také tři ženy.

„Děláme to samé. co dělají všichni ostatní. Ženy tu mají stejnou práci jako muži,“ říká praporčice Martina Svobodová. Makedonie není její první zahraniční působiště. Pobývala už v Číně, Vietnamu, Mongolsku a Egyptě.

Čeští policisté a policistky mají buď službu v táboře, nebo jsou na „patrole“. Na hlídkách sledují situaci kolem hranice, v kempu dělají třeba prohlídky při registraci. Česko prosazuje kvůli bezpečnosti důkladnější osobní kontroly. U žen je provádějí právě policistky.

Nejdřív příslušníci z Česka sloužili jen s makedonskými kolegy. Do oblasti ale přijíždějí i další zahraniční kontingenty. Kolem hranic tak nyní nejsou vidět už jen místní a české uniformy, ale také slovenské, chorvatské, srbské, slovinské a rakouské.

Policisté vyjíždějí na hranici ve dvojicích. Migrační trasy sledují ve dne i v noci. „Migranti přicházejí v konkrétních časech. Víme už, kdy dorazí. Kontrolujeme určitá místa, kde by se lidé mohli schovávat. Seníky, rozbité domy,“ popsala Svobodová. Podle ní čeští příslušníci terén nyní už dokonale znají.

Kolem zelené hranice se táhne vysoký drátěný plot. Je dlouhý kolem 26 kilometrů. Pár metrů od něj vyrůstá teď další stejná zábrana. Tu první totiž lidé na mnoha místech přestříhali, aby mohli pokračovat ve své cestě. To, že by druhá bariéra lidi od cesty odradila, si policistka ale nemyslí. Souhlasí s tím, že pomůže i pašerákům lidí a jejich služby budou ještě žádanější. „Jsou vždy o krok před námi,“ posteskla si praporčice.

Makedonie zpřísnila pravidla a omezila počet migrantů, které pouští na své území. Nedostanou se na ně Afghánci. Iráčané a Syřané musí mít k řecké registraci ještě osobní doklady ze své vlasti. Běženci se začínají hromadit v Řecku.

Místem, kde mohou po splnění podmínek do Makedonie projít, je hraniční kóta 59 u Gevgelije. Za drátěným plotem na řecké straně hranice postávají chlapci a muži. Sledují dění „na čáře“. Koridorem mezi dvěma drátěnými ploty procházejí politici, úředníci, novináři či zástupci nevládních organizací. Oficiální návštěvy jsou tu časté. Hranici a drátěný plot protínají koleje z Řecka do Makedonie. Také železniční cesta se dá uzavřít vraty s žiletkovým drátem.

Lidé, kteří přes první kontrolu a pak i drátěné síto projdou, by měli směřovat do přilehlého přijímacího centra Vinojug. Stejně se jmenoval dřív místní vinařský podnik. Ve středisku příchozí čeká další kontrola a další registrace. Děti do deseti let mohou bránou projít k vyplnění formalit zdarma, starší musí platit 25 eur.

Z centra vede cesta ke třetí kontrole na nádraží, odkud odjíždějí vlaky do Srbska a dál do Evropy. Už několik dní ale žádný nevyrazil. Srbové totiž přes hranici nepouštějí. „Čtyři dny, jsme tu čtyři dny,“ stěžuje si v táboře arabsky jeden z mužů a mává nad hlavou lístky. Na zemi okolo sedí několik desítek dětí a dospělých i dětí, zabalených v šedých dekách. Jiní pospávají v kontejnerových buňkách.

Podle ministra vnitra Milana Chovance, který v pátek navštívil české policisty působící na makedonské hranici, Makedonie „odvádí dobrou práci“ a dál do Evropy pouští lidi, kteří utíkají před nebezpečím, ne ty, kteří jdou za lepším životem. Čeští policisté měli v Makedonii zůstat původně do poloviny března. Jejich mise se ale prodlouží a zatím by měla trvat do konce dubna. Svobodová a její kolegové se ale 19. března vrátí zpátky domů; na místě je vystřídají tři desítky jejich českých kolegů.