Ve vyhrocené atmosféře dnes ministři vnitra zemí Evropské unie jednali v Bruselu o nejnovějším vývoji migrační krize. Zástupci Česka a Slovenska Milan Chovanec a Robert Kaliňák se před novináři zmínili především o tvrdé výměně názorů s řeckým ministrem pro migraci Janisem Muzalasem. Ten odsoudil jednostranné akce některých evropských zemí zaměřené na řešení migrační krize a odmítl připustit, aby se Řecko stalo „skladištěm migrantů“, jakým je podle něj Libanon.

„Hlavním problémem dnes je přístup Řecka. Ten je třeba zásadně změnit, nebo se nepohneme dál,“ prohlásil Kaliňák.

V den, kdy Řecko kvůli středeční schůzce Rakouska se zeměmi Balkánu odvolalo svou velvyslankyni z Vídně, bylo také v Bruselu patrné napětí, které nyní v EU panuje v souvislosti s migrací a děním v Řecku a na západním Balkáně.

„Rakousko se k nám chová jako k nepřátelům,“ řekl dnes Muzalas svým protějškům podle diplomatického zdroje citovaného agenturou AFP. „Řecko nebude akceptovat jednostranné akce. Jednostranných akcí je schopno i Řecko,“ citovala ministra agentura DPA. Muzalas dále v Bruselu podle médií prohlásil, že Řecko „nepřipustí, aby se pro Evropu stalo Libanonem, skladištěm duší“, a to ani v případě, že by dostalo rozsáhlou finanční pomoc.

Země Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) už několik týdnů hovoří o potřebě „Plánu B“, kterým má zahrnovat především posílení ochrany makedonské hranice na sever od Řecka.

Aténám se podobná hrozba nelíbí. Už nyní totiž Makedonie začala odmítat některé migranty, které dosud vpouštěla, a ti tak zůstávají na řeckém území.

Chovanec řekl, že musel řeckému kolegovi připomenout finanční i materiální pomoc, které se z ČR jeho zemi dostalo. Zároveň ho požádal, aby se neopakovala jeho vyjádření z poslední doby na adresu středoevropských států.

„Je velmi složité potom v našich zemích hájit pomoc Řecku v době, kdy se takto vyjadřuje na naši adresu,“ poznamenal český ministr.

„Řecko na jedné straně říká, že neumí svou hranici hlídat. Ale evidentně s tím ani nechce začít. A neustále žádá o nějakou evropskou solidaritu. Představa, že by stále přerozdělovali svůj problém mezi všechny přesto, že sami selhali, je neuvěřitelná,“ prohlásil dnes před novináři Kaliňák.

Kaliňák výměnu názorů s Řeky označil za „ostrou“. „Není to obvyklé, aby se ministři přímo hádali a vyčítali jednotlivé body,“ poznamenal slovenský ministr. Tvrdá vyjádření na řeckou adresu podle něj zněla nejen od zástupců V4, ale také od ministrů ze západní Evropy. „Není zvykem, aby si ministři skákali do řeči. To si za těch osm let, co sem jezdím, nepamatuji. Začíná to být skutečně velmi emotivní,“ podotkl Kaliňák.

EU podle něj musí přestat mít „určité sociální cítění“ se zeměmi, které v migrační krizi selhaly.

Řekové podle něj i dnes partnerům tvrdili, že místa k registraci a výběru žadatelů o azyl – takzvané hotspoty – budou příští týden fungovat. „To se setkalo s poměrně pobavenou reakcí. Jeden funguje stěží, ostatní vůbec nejsou připravené,“ uvedl Kaliňák s odkazem na zjištění slovenských a českých zástupců přímo na místě.

Řecko mělo podle loňské dohody lídrů zemí EU celkem pět hotspotů po několika odkladech spustit už loni do konce listopadu. Podle Chovance se ale v tomto ohledu situace v posledních dnech mění, hotspoty totiž v Řecku dostala na starost armáda, která věc začala řešit. Podle českého ministra ale zůstává otevřený problém zadržování migrantů do té doby, než bude zjevné, zda dotyčný má či nemá právo na azyl.

Pro EU je nyní při řešení migrační krize klíčovou zemí Turecko. Úspěch jednání s ním ale bude podle Kaliňáka opět závislý na řeckém postoji. „Někdy mám pocit, že zvítězí malé žabomyší války z dávno minulých dob,“ podotkl.

Kaliňák dodal, že Řekové se dnes „trapně vymlouvali“ na Turecko, které je podle nich prý vinno tím, že stále není funkční kontrola jejich společné hranice. Právě přes ni do EU dál proudí tisíce migrantů.

Unie se loni na podzim s Tureckem dohodla na společném akčním plánu, jak situaci řešit. V únoru summit EU zopakoval, že tento přístup je prioritou. Pokud však do vrcholné schůzky EU-Turecko, naplánované na 7. března, počty migrantů výrazně nepoklesnou, bude podle českého ministra vnitra potřeba spustit „Plán B“, tedy bránit migrantům v přesunech z Řecka dál na Balkán. Pokud se nic nestane, hrozí podle něj velmi rychlý konec existence schengenského prostoru volného pohybu.