Ministři vnitra zemí visegrádské čtyřky (V4) ve společném memorandu opět odmítli povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků. Po společném jednání v Praze to řekl český ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). V boji proti nelegální migraci je podle V4 prioritní naplnit závazek na spuštění funkčních záchytných center na vnější hranici EU. Tyto takzvané hotspoty prý musí být zároveň detenčními zařízeními – uprchlíci by je neměli opustit, dokud nebude ověřena jejich totožnost.

„Země V4 nadále odmítají povinné závazné kvóty pro realokaci uprchlíků,“ oznámil Chovanec po schůzce s kolegy ze Slovenska, Maďarska a Polska. Ministři podle něho toto stanovisko zahrnuli do připraveného společného memoranda na návrh polského šéfa resortu vnitra Mariusze Blaszczaka.

Chovanec doplnil, že ve Visegrádu panuje shoda na tom, že nelegální migraci může zastavit jedině důsledná ochrana vnějších hranic. Proto je třeba zajistit fungování takzvaných hotspotů, jak se na evropské úrovni domluvilo. „Tyto hotspoty musí fungovat ve formátu detenčního zařízení, kde budou migranti omezeni na pohybu a svobodě, než budou prověření,“ řekl Chovanec. Toto stanovisko potvrdil také jeho slovenský protějšek Robert Kaliňák. „Bojovat proti nelegální migraci bez toho, abyste je měli v detenčních zařízeních, je nemožné,“ uvedl.

Kaliňák také upozornil, že hotspoty by měly zabránit případům, kdy jsou uprchlíci zaregistrování na různých místech pod různými identitami, nebo kdy nejsou registrováni vůbec. Zároveň by se mělo snížit riziko zneužití falešných syrských pasů.

Ministři vnitra visegrádské čtyřky dali jednoznačně najevo, že v otázce migrace budou jejich země v budoucnu postupovat jednotně. Kromě funkčních hotspotů budou Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko podporovat také vznik společné evropské pohraniční stráže.

Sobotkův návrh „záložního hraničního systému“

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by měl v Evropě vzniknout „záložní hraniční systém“ na linii Bulharsko–Makedonie, pokud se nepodaří posílit vnější ochranu schengenského prostoru. Sobotka to dnes řekl ve Sněmovně. Zdůraznil také potřebu zřízení společné evropské pobřežní a pohraniční stráže a dodržování dohod ze strany Turecka.

Řešení migrační krize spočívá podle ministerského předsedy primárně v tlaku na dohodu stran v Sýrii. „Bez odstranění války v Sýrii nebude odstraněna zhruba polovina motivace pro tu silnou migrační vlnu, která tady je,“ konstatoval Sobotka. Za nutné dále považuje, aby Turecko regulovalo migraci a bojovalo proti pašerákům lidí.

„Potřebujeme posílit vnější ochranu schengenské hranice, zřídit společnou evropskou pobřežní a pohraniční stráž,“ uvedl premiér. „No, a pokud nic z toho nezafunguje, tak musíme na linii Bulharsko–Makedonie vytvořit určitý záložní hraniční systém, připravit tam technická opatření, tak abychom byli schopni regulovat migraci tam, pokud se ji nepovede regulovat v Turecku, nebo pokud se ji nepovede regulovat v Řecku,“ řekl Sobotka.

Při dalších jednáních v Bruselu chce podle něj Česko nadále tlačit na prosazení reálných kroků, které migrační krizi pomohou zvládnout. Česká republika je podle Sobotky také připravena pomáhat ostatním. U Řecka nebo Itálie je ale problém, že jsou málokdy schopny říci, co pro ně konkrétně můžeme udělat, uvedl.

Zejména Atény se kvůli nezvládání přílivu migrantů stávají často terčem kritiky českých, ale i dalších evropských politiků. Při zřízení „záložního hraničního systému“, o němž mluvil Sobotka, by se Evropská unie nemusela na Řecko v tomto ohledu spoléhat.