Postižení lidé, kteří pobírají nejvyšší příspěvek na péči, se jeho navýšení možná nedočkají. Sněmovna sice podpořila v dnešním úvodním kole vládní novelu zákona o sociálních službách, avšak nezkrátila, ale naopak prodloužila lhůtu pro její projednání ve výborech. Poměrně rozsáhlá předloha, jež obsahuje i řadu dalších změn, tak patrně nebude schválena do konce volebního období.

Zkrácení lhůty pro výbory na polovinu, tedy měsíc, neprosadil předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák. Sněmovna naopak přijala návrh na její prodloužení o 20 dnů. Sklenák ještě před hlasováním uvedl, že pokud výbory nebudou mít na debatu kratší dobu, znamená to konec legislativního procesu. „Nezkrácení lhůty fakticky znamená shození zákona pod stůl,“ řekl.

Mnozí poslanci poukazovali vzhledem k blížícím se volbám na to, že norma byla předložena pozdě. „Ptám se, proč je novela překládána 4,5 měsíce před koncem volebního období s řadou nevypořádaných připomínek,“ uvedl Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). Nevypořádané připomínky vypočítávala Radka Maxová (ANO), vznesla je ministerstva, kraje a třeba i ombudsmanka. Podle Heleny Válkové (ANO) se novela blíží legislativnímu zmetku. Její vrácení vládě k přepracování ale o tři hlasy neprosadila.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) se proti výtkám ohradila, sporné pasáže by bylo možné vypustit. „Vyjádřete se hlasováním, vyjádřete se pozměňovacími návrhy,“ řekla.

Komunističtí poslanci sice označili myšlenky předlohy za dobré, soudí ale, že vzhledem k jejímu pozdnímu předložení u idejí také zůstane. Zásadní problémy však norma podle Miroslava Opálky neřeší. „Privatizace velké části sociálních služeb a jejich poskytování na komerční bázi byla chyba,“ poznamenala jeho stranická kolegyně Alena Nohavová.

Vládní novela předpokládá, že měsíční příspěvek na péči by vzrostl o 6000 korun na 19.200 korun. Předloha zahrnuje také například možnost pomoci bezplatné pečovatelky v rodinách, kterým se narodí trojčata nebo vícerčata. Vymezila by i paliativní péči.

Zvýšení příspěvku na péči by mělo podle Marksové zvýraznit podporu péče o postižené lidi v rodinném prostředí před ústavy. Týkalo by se asi 25.000 lidí. Podle propočtů ministerstva by přišlo ročně zhruba na 1,8 miliardy korun.

Předloha by dále měla zkrátit délku řízení o příspěvcích a naopak prodloužit dobu, kdy zůstává zachován nárok na dávku i po dobu hospitalizace. Mění i strukturu sociálních služeb. Do zákona by třeba měly spadat klokánky a podobné domovy pro děti v nouzi, které jsou nyní pod zákonem o ochraně dětí. Fungovat by měly jako domovy na přechodnou dobu. S převedením domovů mezi zákony nesouhlasila poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková ani zpravodajka Jana Hnyková (Úsvit). Chalánková kritizovala rovněž to, že novela počty druhů služeb nesnižuje, ale naopak zvyšuje.

Novela by upravila i přestupky a sankce. Například za neposkytování sociální služby v souladu s rozhodnutím by hrozila sankce až 50.000 korun místo nynějších 20.000 korun.

Předlohu měl podle původních předpokladů projednat jen sociální výbor. Poslanci ji ale poslali i do zdravotnického a do ústavně-právního výboru.