Mladí Evropané vědí, že by se měli zajímat o veřejné záležitosti, je pro ně však složité se zorientovat a často mají pocit, že jejich názor nikoho nezajímá. Škola je na aktivní občanství příliš nepřipravuje. Plyne to z výzkumu v osmi zemích EU, který dnes odborníci prezentovali na Masarykově univerzitě v Brně.

Přednost ve výuce dostává podle výzkumu spíše příprava na závěrečné zkoušky než na zapojení do veřejného života, a to nejen v Česku, ale i v dalších zemích. Aktivnější ve vztahu k veřejnému dění bývají žáci, kteří si motivaci přinášejí z mimoškolního prostředí, třeba z rodiny.

Jen asi šest procent mladých dospělých se zapojuje přímo do institucionalizované politiky, což obnáší například podporu stran a politiků, jejich kontaktování nebo pomoc při kampaních. Téměř polovina mladých dospělých je oproti tomu pasivních, dalších 21 procent tvoří „digitální aktivisté“, u kterých dominují internetové aktivity. Čtvrtinu vzorku výzkumná zpráva označuje jako dobrovolníky, kteří jsou činní na internetu a zapojují se do různých aktivit dobrovolnického či protestního charakteru.

U mladých lidí převažuje přesvědčení, že by se do dění kolem sebe zapojovat měli a že by se měli zajímat o veřejné a politické záležitosti. Čechy obecně dospívající v rozhovorech popisovali jako pasivní, pesimistické, líné, nespokojené a jako ty, kteří hledají rychlá a jednoduchá řešení a čekají, že za ně problémy vyřeší někdo jiný.

Sami mladí ale přiznávají, že se do politiky zapojují málo. Je pro ně složité se v politice vyznat, současné strany jim prý nenabízejí smysluplné alternativy, vnímají je jako vzdálené a zkažené, jejich kampaně jako laciné a podbízivé.

Vedle nedostatku informací může aktivitu negativně ovlivňovat strach ze sebevyjádření a nízká důvěra ve schopnosti formulovat a odůvodnit vlastní názor. S tím souvisí i pocit, že jejich názory nikoho vlastně nezajímají. Pocit, že „nás nikdo neposlouchá“ a „náš názor nikoho nezajímá“, zazníval ve výzkumu z více zemí.

Z výzkumu také vyplynulo, že různé spolky, projekty či iniciativy jsou mnohdy závislé na vysokém nasazení velmi malého počtu lidí. Ti tak bývají systematicky přetěžováni, v důsledku čehož například vedoucí role nepatří k těm nejoblíbenějším a jejich převzetí může být bráno jako „oběť“.

Důležitou hybnou silou pro zapojení do politického života je vliv okolí, hodnoty rodičů a přátel. Často se však mladí mohou politickým aktivitám dostat náhodou, anebo je prvotní motivace pragmatická ve stylu „abych měl tu zkušenost“, případně „abych si to mohl zapsat do životopisu“. Zásadní motivační roli může sehrát také lokální dění, mladé mobilizuje třeba důležitý místní nebo komunitní problém.

Do výzkumu se zapojily univerzity v Boloni, Londýně, Portu, Athénách, Örebro ve Švédsku, Tartu v Estonsku, Jeně v Německu a také Masarykova univerzita v Brně. Prostřednictvím dotazníků i dalších metod se výzkumníci zaměřili na mladé lidi od 16 do 26 let a na kontexty a faktory, které mohou formovat jejich postoje a aktivity.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner