Ruské ministerstvo obrany  pokáralo úřady povolžské Samary za jejich liknavý přístup k vybudování pomníku československým legionářům, kteří v létě roku 1918 padli v bojích s bolševiky o město. Oznámila to státní agentura TASS s odvoláním na odpovědné pracovníky ruského ministerstva. Moskva se obává, že Praha by na nedbalou péči o válečné hroby mohla odpovědět stejně.
Šéf ministerské správy pro uctění památky válečných obětí Vladimir Popov do Samary vzkázal, že postup tamních úřadů poškozuje vztahy mezi Ruskem a Českou republikou, zejména s ohledem na závazky vyplývající z mezivládní smlouvy z roku 2010, napsal TASS. „Dochází k případům, kdy závěry mezivládního protokolu Samara neplní. Veškeré výzvy z vládních úřadů a ministerstva obrany Ruské federace zůstávají bez odpovědi, případně se v reakci objevuje odkaz na negativní nálady veřejného mínění,“ uvedl Popov.

Čeští legionáři, pro které se ještě dnes v Rusku používá dobové označení „běločeši“, porazili v červnu 1918 u Samary přesilu rudoarmějců a ovládli město. V bojích o přístupy k Samaře zahynulo 53 legionářů, ruské ztráty byly mnohonásobně vyšší. Podél Transsibiřské magistrály tehdy bojovalo několik desítek tisíc Čechoslováků, kteří na konci první světové války v bolševickém Rusku ovládli obrovské území od Povolží až po jihosibiřský Irkutsk. Pomník v Samaře má vzniknout na místě předpokládaných českých hrobů. Podle ruských médií má jít o trojúhelníkovou desku, na níž budou vyryta jména padlých.

Projekt má ale nemálo odpůrců. Za výsměch obětem občanské války ho považují zejména samarští komunisté. Českoslovenští legionáři podle nich v Rusku jen loupili a vraždili pokojné Rusy. Historiky a zastupitele, kteří projekt pomníku legionářům hájí, označují samarští komunisté za přisluhovače fašistů.

Dohoda o vzájemné péči o válečné hroby mezi Ruskem a Českem byla uzavřena v září 2010. Cílem bylo zajistit dostatečný přísun financí na opravy a údržbu pietních míst. Česká strana si stěžovala na neuspokojivý stav péče o válečné hroby legionářů, za hlavní problém čeští vojenští historici už v roce 2010 považovali právě Samaru. Ani bezmála šest let po podpisu mezivládní dohody tam ale legionářský pomník nestojí.

Popov se obává negativní reakce českých úřadů. „Nynější situace má nepříznivý dopad na rusko-české vztahy v otázce vojenských hrobů a může vyvolat obdobný přístup našich zahraničních partnerů k ruským památníkům, které se nacházejí na jejich území,“ citovala ruská agentura představitele ministerstva obrany. (ČTK)