Ve vojenském prostoru Libavá na Olomoucku končí dosud největší cvičení aktivních záloh české armády. Ve výcvikovém prostoru se vystřídalo od začátku března přes 830 záložáků a 260 vojáků z povolání. Procvičili si úkoly, které by je mohly čekat v reálné situaci, ať už ostrahu hranic, důležitých objektů nebo kolon s důležitými osobami. Posledními vojáky, kteří si cvičení Hradba 2016 vyzkoušeli, jsou záložáci z Prahy a Liberecka.

Cvičení se koná od začátku března a skončí za dva dny. „Je to nejmasivnější cvičení, které česká armáda pamatuje. Všechno zatím vychází velmi dobře, je to pro mě velmi dobré zjištění,“ řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO), který dnes přijel na Libavou se zástupci armády.

Podle Jaroslava Hrabce, který měl cvičení na starosti, se na Libavé postupně vystřídalo 16 jednotek aktivních záloh. Povoláno bylo 1090 záložáků, přijelo jich 835.

„Z našeho pohledu to je úspěšný počet,“ poznamenal Hrabec. Zájem o cvičení tak podle něj byl vyšší než v minulosti.

Armáda na podporu aktivních záloh vyčlenila asi 50 kusů techniky a tři vrtulníky. Každá z jednotek prošla devítidenním blokem, v němž čtyři dny účastníci cvičili a čtyři dny prověřovali své schopnosti. Vyzkoušeli si taktické, operační, topografické i zdravotnické dovednosti. „Musím říct, že jsme tu zažili čtvero ročních období,“ poznamenal Hrabec k počasí.

Tématem cvičení byl možný nárůst radikalismu extremistických skupin v Evropě, infiltrace extremistů mezi migranty prchajícími před konflikty nebo přeshraniční převaděčství. Část akčních nácviků dnes záložáci předvedli i před ministrem. Jedním z nich byla hraniční kontrola, při které byla v kontrolovaném vozidle objevena výbušnina a zbraň. Na stanoviště následně zaútočili teroristé, kvůli nimž si velitel vyžádal posily. Vojáci na místo přiletěli vrtulníkem, podpořili bojující záložáky a odpor zlikvidovali. Bojové vrtulníky podpořili cvičení i při improvizovaném útoku na armádní kolonu.

Aktivní zálohy mají asi 1250 členů. Vedení armády doufá, že i díky nové legislativě se podaří do roku 2025 zvýšit jejich počet až na 5000. Měly by se tak stát „druhou armádou“. Polovinu by měly tvořit pěší roty u krajských velitelství, druhou polovinu jednotky u jednotlivých útvarů.

Při ohrožení by mohly zálohy nasazeny třeba k ochraně důležitých budov a zařízení, jako jsou například elektrárny, mohly by také doplnit řady profesionálních jednotek v případě ztrát. Za své působení v zálohách by měli členové aktivních záloh dostávat více peněz, odškodnění také získají v případě nasazení nebo cvičení i jejich zaměstnavatelé.