Na Slovensku požádalo o azyl loni, kdy Evropskou unii naplno zasáhla migrační vlna, nejméně uprchlíků od roku 1994. Úbytek žadatelů o azyl pokračoval již třetím rokem. Vyplývá to z údajů slovenského ministerstva vnitra.

O azyl loni na Slovensku požádalo dohromady 330 lidí. Z tohoto počtu téměř polovina připadla na poslední měsíc roku, kdy do země přiletěla z Iráku skupina 149 asyrských křesťanů, kterým Slovensko poskytlo útočiště v rámci svého dobrovolného příspěvku k řešení migrační krize.

Slovenské úřady loni udělily azyl pouze osmi osobám, tedy stejnému počtu jako v roce 2006, což bylo nejméně v novodobé historii Slovenska.

Slovenští politici včetně premiéra Roberta Fica během migrační krize opakovaně tvrdili, že Slovensko není atraktivní zemí pro uprchlíky. I tímto způsobem Ficova vláda zdůvodňovala svůj odmítavý postoj k rozhodnutí většiny členských států evropské osmadvacítky ohledně přerozdělování běženců mezi členské státy EU, které Bratislava napadla u unijního soudu.

Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák před rokem prohlásil, že přísná azylová politika Slovenska pomáhá při ochraně země před terorismem. Ministr to řekl v reakci na krvavý útok na redakci francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo, který si vyžádal životy 12 lidí.

V minulosti Slovensko zaznamenalo mnohem více žádostí o azyl. Počet běženců začal výrazně stoupat v roce 1999 a o pět let později, kdy se země stala členem Evropské unie, požádalo o azyl na Slovensku více než 11.000 lidí. Ve výrazné většině případů bylo řízení o udělení azylu ovšem zastaveno, a to například z důvodu, že žadatel zemi opustil. V roce 2005 počet žadatelů o azyl na Slovensku již klesl meziročně o více než dvě třetiny.

Podle takzvaných dublinských dohod má žádost o poskytnutí azylu projednat ten členský stát EU, ve kterém uprchlík poprvé vstoupí na půdu Evropské unie. Slovensko má vnější hranici EU pouze s Ukrajinou.