Brusel 24. května (zpravodaj ČTK) – Šéfové stát a vlád NATO ve čtvrtek v Bruselu nejen převezmou luxusní novou budovu pro alianční velitelství, ale také rozhodnou o zapojení své organizace do mezinárodní koalice bojující proti Islámskému státu (IS). Spolu s potvrzením slibu mnohých členských zemí zvýšit své výdaje na obranu je to součástí snahy především evropských spojenců přesvědčit nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, že NATO není zastaralé ani v současném světě a USA by na jeho práci měli mít nadále zájem.

„Spojené státy chtějí vidět, že Evropa přebírá větší odpovědnost za vlastní bezpečnost a Evropa chce, aby Washington potvrdil svůj závazek a přihlásil se k bezpečnosti Západu prostřednictvím článku pět Washingtonské smlouvy. Pokud obě strany udělají ta správná gesta, může summit alianci výrazně posílit,“ míní její někdejší generální tajemník Anders Fogh Rasmussen.

Zapojení NATO jako organizace do široké mezinárodní koalice bojující v Iráku a Sýrii proti teroristům hlásícím se k IS je především politickým signálem. Významný je také po posledním teroristickém útoku v Manchesteru, ke kterému se už IS přihlásil.

Do práce koalice, která má nyní skoro sedm desítek členů, jsou zapojeny prakticky všechny členské země aliance, včetně České republiky. NATO ji už nyní podporuje svými radarovými letouny AWACS a její vstup by mohl prakticky pomoci například s koordinací a plánováním. Vstup NATO tak nebude znamenat, že by se aliance přímo zapojila do bojových operací.

Česko bude na schůzce zastupovat prezident Miloš Zeman. V diskusi o boji s terorismem by neměl mít potíže zmínit český příspěvek, například pomoc s výcvikem iráckých vojáků, podporu rozvoje afghánského vrtulníkového letectva či fakt, že bitevníky L-159 vyrobené v ČR plní s českou podporou v Iráku bojové mise na podporu místní armády.

Už v roce 2014 na summitu ve Walesu se kvůli komplikující se situaci ve světě NATO dohodlo na zvýšení výdajů na obranu. Do deseti let, tedy do roku 2024 by měly členské země skutečně vydávat v této oblasti dvě procenta svého hrubého domácího produktu. Alianční země následně propad peněz na obranu skutečně zastavily, na dvě procenta se ale kromě USA zatím dostalo jen několik málo spojeneckých zemí.

Také proto chtějí Američané do konce roku od svých partnerů vidět návrhy konkrétních plánů a dat, jak toho chtějí dosáhnout. Už v únoru americký ministr obrany James Mattis varoval, že v opačném případě by USA mohly začít své vlastní závazky vůči spojencům omezovat.

Zatím se to neděje, američtí vojáci do Evropy naopak přijíždějí a úplných operačních schopností by měly brzy dosáhnout nově vzniklé mezinárodní jednotky v Pobaltí. NATO je tam rozmístilo pro uklidnění tamních spojeneckých zemí v reakci na chování Ruska v posledních letech. Vztahy s Moskvou čtvrteční schůzka lídrů aliančních zemí oficiálně na programu nemá, je ale možné, že téma u večeře některý z účastníků otevře.

Formálně není čtvrteční setkání premiérů a prezidentů NATO plnohodnotným aliančním summitem. Večeře byla svolána při příležitosti převzetí nové moderní alianční centrály od belgické vlády. Tomu je uzpůsoben i program schůzky, jehož součástí je odhalení památníků připomínajících rozdělení Evropy a teroristické útoky v USA z 11. září 2001. Následovat má samotný ceremoniál předání za účasti belgického krále Phillipa a s průletem stíhaček a poté se lídři zemí aliance sejdou k několikahodinové večeři.

Obvykle summity NATO trvají dva dny. Naposledy se nejvyšší představitelé členských zemí sešli loni ve Varšavě, nyní by mohli oficiálně potvrdit konání dalšího řádného summitu příští rok v Bruselu. A předpokladem je, že v roce 2019 se uskuteční jubilejní slavnostní vrcholná schůzka ve Washingtonu. Právě tam totiž byla 4. dubna 1949 aliance založena.