Delegáti sjezdu pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) dnes schválili programové prohlášení, podle kterého islám není slučitelný s německou ústavou. Prohlášení rovněž vyzývá k zákazu mešit a burek, píše agentura Reuters. AfD tak do prohlášení zakotvila svou antiislámskou rétoriku z uplynulých týdnů. Začátek dvoudenního kongresu strany v sobotu narušily protesty levicových demonstrantů. Policie zhruba 500 z nich přechodně zadržela a deset policistů při srážkách s protestujícím utrpělo lehká zranění.

Sjezd schválil v programovém prohlášení kapitolu s názvem „Islám nepatří k Německu“. Tato formulace podle serveru Deutsche Welle připomíná výroky kancléřky Angely Merkelové a bývalého prezidenta Christiana Wulffa vyjadřující opačný postoj.

„Ortodoxní islám, který nerespektuje náš právní systém, nebo proti němu dokonce bojuje, a který si činí mocenské nároky jako jediné platné náboženství, je s naším právním systémem a s naší kulturou neslučitelný,“ píše se v prohlášení.

Program mimo jiné požaduje, aby se zamezilo financování výstavby a provozu mešit prostřednictvím islámských zemí. AfD rovněž odmítá minarety coby „islámský symbol moci“. Staví se také proti vstupu Turecka do Evropské unie.

Rozsáhlé spory vedli delegáti ohledně úplného zákazu přistěhovalectví a některé radikální formulace byly nakonec upraveny. „Přistěhovalci s kvalifikací pro trh práce a s velkou ochotou se integrovat jsou vítáni,“ uvádí se nyní v prohlášení. V sobotu přitom někteří delegáti navrhovali formulaci, že „přistěhovalectví, zejména z cizích kultur, je třeba zásadně odmítat“, upozornila agentura DPA.

Delegáti nicméně odmítli zahrnout do prohlášení dodatek, podle kterého by všichni muslimové neměli být považováni za extremisty. Jeden z delegátů podporující tuto tezi si při svém projevu vyzývajícím k většímu porozumění vysloužil posměšky a pískot, napsala agentura Reuters.

Jako host na sjezdu AfD v sobotu vystoupil bývalý český prezident Václav Klaus, jenž prohlásil, že „démonizaci“ AfD v německých politických a akademických kruzích i v médiích považuje za „absurdní“ a „lživou“. „Brutalita útoků (na AfD) ukazuje, že máte pravdu a že vaši kritici dostali strach. Tito lidé nechtějí pluralitu a demokracii,“ řekl exprezident s tím, že strana musí „odmítnout zničující politickou korektnost“.

Alternativa pro Německo vznikla teprve před třemi lety. Zatím nemá zastoupení ve spolkovém parlamentu, její členové se však již dostali do poloviny z 16 zemských parlamentů. Podle průzkumů veřejného mínění podporuje stranu až 14 procent voličů. AfD tak představuje vážnou hrozbu pro konzervativce kancléřky Angely Merkerkelové a další zavedené strany před spolkovými volbami, které se budou konat příští rok.