Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan byl jako politik kdysi sám za mřížemi, nyní ale nechává věznit své oponenty. V zahraničí je vnímán jako diktátor, většina Turků jej ale ctí. Má zdravotní problémy, trpí ztrátou smyslu pro realitu a původ jeho bohatství není zcela jasný. Vyplývá to z Erdoganova profilu, který na základě informací expertů, diplomatů a tajných služeb představil dokument německé veřejnoprávní televize ZDF.

Pověsti kolují kolem Erdoganova osobního majetku. Jako premiér vydělává zhruba 9000 eur měsíčně (243.000 Kč), platí ale za multimilionáře. „Podle našich zdrojů má Erdogan osm účtů ve Švýcarsku. Jeho vysvětlení, že v případě těchto peněz šlo o svatební dary jeho synovi… je nevěrohodné,“ cituje ZDF z tajné depeše amerického velvyslanectví z roku 2004.

Pořad připomíná, že Erdogan v minulosti čelil podezření z korupce. V roce 2013 se na veřejnosti objevily záznamy údajných telefonátů tureckého prezidenta a jeho syna Bilala. Erdogan na nich dává pokyn ke zmizení velkého množství hotovosti. Turecký prezident ale popřel pravost nahrávek a obvinil ze spiknutí duchovního a svého někdejšího spojence Fethullaha Gülena, který podle něj stojí i za červencovým nezdařeným pokusem o státní převrat.

ZDF cituje také z letošní analýzy neupřesněné západní tajné služby. Rozvědka popisuje Erdogana jako osamělého samovládce, který trpí ztrátou smyslu pro realitu. Podle televize dokonce zpráva jisté západní tajné služby naznačuje, že červencový pokus o puč v Turecku mohl být ve skutečnosti zinscenovaným „pseudo-pučem“.

Politicky a zřejmě i lidsky prodělal Erdogan velký obrat. Ještě v roce 2004 se prezentoval jako osvícenec a reformista. Jednoznačně chtěl Turecko zavést do Evropské unie. Od tehdejšího německého kancléře Gerharda Schrödera dostal cenu „Evropana roku“. Podle expertů citovaných ZDF se ale později stále více radikalizoval a to i v souvislosti s růstem své osobní moci. Erdoganův hlad po moci zmiňuje i americká depeše z roku 2004.

V pořadu se spekuluje o tom, že 62letý turecký prezident denně sportuje kvůli zdravotním problémům, včetně potížím s váhou. Podle západní tajné služby bojuje se zdravotními komplikacemi od roku 2007. V důsledku příhody s meziobratlovou ploténkou mu prý hrozila pracovní neschopnost.

Pro většinu Turků představuje Erdogan politika jasných slov i silných gest. Konzervativně smýšlející občané jej vnímají jako otce národa. „Má talent a také nutné charisma k tomu, aby probudil u mnoha Turků národní hrdost a využil toho pro sebe,“ řekla Jenny Whiteová z Institutu tureckých studií ve švédském Stockholmu.

Erdogan nekouří, nepije a jako silně věřící muslim navštěvuje pravidelně páteční modlitby. Snaží se tvářit státnicky až hrdinsky, v projevech či diskusích ale podléhá výbuchům emocí.

Manželé Erdoganovy mají tradiční rozdělení rolí. Turecký prezident pracuje, zatímco jeho žena pečuje o čtyři děti a domácnost. Svého muže podporuje, podle diplomatických zdrojů jej ale také umírňuje.

Erdogan nechce, aby se detaily z jeho soukromí veřejně propíraly. Jeden novinář si v pořadu postěžoval, že tureckého prezidenta sleduje 15 let, ale přesto neví, jaké je jeho oblíbené jídlo nebo jaké má koníčky.

ZDF dovozuje, že drsný život v ulicích Istanbulu naučil Erdogana již v mládí, že se musí bránit. Německý novinář Rainer Hermann, který ve městě působil, tvrdí, že tato zkušenost tureckého prezidenta ovlivňuje dodnes. Podle Hermanna neuhýbá Erdogan před střety, umí snášet nezdary a věří, že nakonec vyhraje.

Televize zmiňuje i střípky z Erdoganova dětství a dospívání. Ve škole byl jako žák prý průměrný a otazníky panují kolem pravosti jeho později získaného vysokoškolského diplomu. V mládí se nadchl pro fotbal, otec jeho zálibu ale neschvaloval, protože krátké kalhoty se neslučují s muslimskou vírou. Erdoganova matka si zase přála, aby se syn oženil se ženou, která bude chodit celá zahalená.