Myšlenka evropské armády dostává po očekávaném odchodu Británie z Evropské unie nové obrysy. Berlín i Paříž chtějí výrazně prohloubit spolupráci armád unijních zemí a vytvořit stálé velitelství pro civilní a vojenské mise EU. Dnes o tom informovala agentura Reuters, která měla možnost nahlédnout do připravovaných návrhů Německa a Francie.

Téma těsnější vojenské spolupráce bude tento týden na pořadu jednání několika evropských představitelů. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se ve středu při projevu v Evropském parlamentu o stavu unie podle Reuters chystá vyzvat členské státy, aby se odpoutaly od nynějšího izolovaného způsobu vzájemné vojenské spolupráce.

V úterý bude německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier diskutovat v Rize o větší vojenské spolupráci s pobaltskými státy a o den později německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová chce na podobné téma jednat s Norskem.

O cestě k evropské armádě budou debatovat premiéři a prezidenti 27 zemí EU bez Británie na pátečním neformálním summitu v Bratislavě. Otevřít tuto otázku chce například český premiér Bohuslav Sobotka. Podle Reuters je možné očekávat příslušné rozhodnutí o spolupráci v obraně do konce roku.

Plány Německa a Francie, tedy vojensky nejmocnějších unijních států po odchodu Británie z EU, prozatím neznamenají okamžitý vznik evropské armády, jsou ale jejím předobrazem, neboť předpokládají značný posun v oblastech od zásahů při katastrofách až po mírové mise, poznamenal Reuters.

Berlín s Paříží také chtějí posílit sbory Eurocorps, jejichž jádrem je francouzsko-německá brigáda. Nově by tento sbor mohl zastávat při unijních operacích důležitější roli.

O vytvoření společné evropské armády se hovoří již řadu let. Za jeden z klíčových problémů jejího vzniku je pokládán fakt, že unijní země nesdílejí stejnou vojenskou politiku. Většina států evropské osmadvacítky je součástí Severoatlantické aliance (NATO), ovšem v případě Irska, Rakouska, Švédska, Finska a Kypru tomu tak není.