Kolem 55.000 žadatelů o azyl se letos dobrovolně vrátilo z Německa do své vlasti. Jde o nejvyšší počet za posledních 16 let. Velká část migrantů, kteří odešli zpět do domovských zemí, pochází ze západního Balkánu a měla jen nepatrnou šanci na získání trvalého pobytu v Německu. S odvoláním na Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky o tom informuje server deníku Süddeutsche Zeitung.

Největší skupinou, která Německo do listopadu opustila, bylo zhruba 15.000 Albánců. Za nimi následovali migranti ze Srbska, Kosova a Iráku, vždy přibližně v počtu 5000 lidí. Přes 3200 migrantů odcestovalo dobrovolně do Afghánistánu, což je desetkrát více než loni. Německé úřady ale daly těmto běžencům na návrat peníze a v mnoha případech jim tak umožnily předejít deportaci.

Vynucených vystěhování z Německa se letos uskutečnilo zhruba 25.000. Podle listu Süddeutsche Zeitung jsou deportace pro stát nákladnější a pro vyhošťované nepříjemnější, takže je pro všechny lepší, když uprchlíci odjíždějí sami s příspěvkem od úřadů.

Spolková vláda chce také proto v příštím roce zvýšit finanční pomoc pro migranty, kteří se rozhodnou dobrovolně odejít. Od února se má podle ministerstva vnitra rozjet program, v rámci kterého bude moci pětičlenná rodina migrantů dostat na návrat navíc 4200 eur (kolem 113.000 Kč).

Celkem žilo ke konci roku 2015 v Německu zhruba 82,2 milionu obyvatel, z toho 8,7 milionu s cizím státním občanstvím, oznámil letos v srpnu německý statistický úřad. Jen loni přišlo do země takřka 1,1 milionu žadatelů o azyl.

Vládní Křesťanskosociální unie (CSU) požaduje limit 200.000 osob jako maximální počet uprchlíků, které by Německo mělo ročně přijímat. Kancléřka Angela Merkelová (CDU) ale stanovení takového stropu odmítá.