Berlín 28. května (ČTK) – Německo se za dva týdny definitivně rozhodne, zda z turecké letecké základny Inçirlik stáhne své vojáky. Podle informací serveru Spiegel Online tak učiní, pokud Turecko v příštích čtrnácti dnech nezmění svůj názor a neumožní německým poslancům návštěvu základny. Aktuální spor o cestu zákonodárců do Turecka opět zvýšil napětí v už tak špatných vztazích Berlína s Ankarou.

Na tureckých základnách Inçirlik a Konya je v současnosti kromě vojáků řady dalších členských zemí Severoatlantické aliance také zhruba 270 německých vojáků. Bundeswehr se účastní mezinárodní mise, jejímž úkolem je bojovat proti radikálům z organizace Islámský stát (IS). Do přímých bojových akcích se ale Německo nezapojuje, v Turecku má monitorovací a tankovací letouny.

Tento týden odřekla skupina německých poslanců návštěvu Turecka poté, co jim Ankara sdělila, že jim neumožní uskutečnit velkou část plánovaného programu. Parlamentní delegace se měla setkat s tureckými vládními i opozičními poslanci, se zástupci turecké diplomacie, občanské společnosti nebo kurdské menšiny. V polovině května Turci poslancům zakázali vstup na Inçirlik.

O problému návštěv německých poslanců na turecké základně ve čtvrtek na okraj summitu NATO v Bruselu jednala německá kancléřka Angela Merkelová s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle serveru Spiegel Online ale bezvýsledně.

Debata o odvolání německých vojáků z Turecka se vede kvůli napjatým vztahům Ankary a Berlína už delší dobu. Německé ministerstvo obrany proto již v březnu vytipovalo osm náhradních míst, odkud by bundeswehr mohl dál pomáhat v boji proti IS. Na seznamu vhodných míst se ocitly například Jordánsko, Kuvajt či Kypr.

Vztahy mezi spojenci z NATO Německem a Tureckem se v posledních letech kvůli sérii incidentů značně zhoršily. Naposledy před časem diplomatická roztržka vypukla poté, co německá města zakázala tureckým vládním politikům agitovat před dubnovým referendem o změnách ústavy na německém území.

Už dříve vztahy narušila například i satirická báseň německého komika Jana Böhmermanna, který si tropil posměch z tureckého prezidenta Erdogana, nebo rezoluce německého parlamentu, která uznala masakry Arménů v Osmanské říši během první světové války za genocidu. Spory vyvolal také případ německo-tureckého novináře Denize Yücela, který je už přes 100 dní v turecké vazbě.