Zdanění majetku velmi bohatých, uzavření hnědouhelných elektráren do roku 2025 nebo legalizace marihuany jsou témata, kterými chce u voličů bodovat německá strana Zelených. Schválili je delegáti na stranickém sjezdu v západoněmeckém Münsteru. Sjezd, který se uskutečnil zhruba rok před parlamentními volbami, zároveň ukázal, že strana je v některých otázkách nadále značně rozdělená.

Daň z majetku se v Německu platila do roku 1996, Zelení by ji po 20 letech rádi obnovili. Po dvou letech vášnivých vnitrostranických debat se dohodli na tom, že by ji měli platit jen velmi bohatí Němci. Na jak široký okruh lidí by se měla daň z majetku vztahovat, ani v jaké výši má být, Zelení zatím nestanovili.

Při několikahodinové sobotní debatě o dani z majetku se dobře ukázaly rozdílné proudy, které ve straně dlouhodobě jsou. Zatímco levicová část strany zdanění majetku prosazovala, stavěl se dlouhodobě nejpopulárnější politik Zelených a ministerský předseda Bádenska-Württemberska Winfried Kretschmann jako představitel spíše pravicového křídla jasně proti.

Spory vyvolal také projev šéfa německého automobilového koncernu Daimler Dietera Zetscheho, kterého na sjezd vůbec poprvé pozval předseda Zelených Cem Özdemir. Část delegátů, která požaduje rychlejší přechod k ekologické dopravě, byla proti tomu, aby Zetsche mohl vůbec vystoupit. I během jeho projevu se pak ozývaly protesty.

Shodu naopak našli Zelení na návrhu, aby spolková republika v roce 2025 přestala využívat hnědouhelnou energii nebo na tom, aby od roku 2030 nebyla do provozu připouštěna žádná auta se spalovacím motorem. Straníci chtějí také prosadit legalizaci marihuany.

Řeč přišla na sjezdu strany, která by ráda usedla v příští spolkové vládě, i na americké prezidentské volby. Šéf Zelených Özdemir označil ve svém projevu příštího amerického prezidenta Donalda Trumpa za pravicového demagoga, a naznačil tak, jak těžko se část německé politické scény bude s kontroverzním republikánem v Bílém domě smiřovat.