V srpnu 2014 byla Nadja Muradová jednadvacetiletou studentkou, která žila ve vesnici v oblasti Sindžár na severu Iráku. Postup islamistů zemí viděla předtím v televizi. Nikdy ji ale nenapadlo, že se také stane jejich obětí. Její vesnici obklíčili, zabili 600 lidí včetně jejích šesti bratrů a matky a ona se stala sexuální otrokyní bojovníků z Islámského státu. „V zajetí jsem počítala každou hodinu, ani jsem nevěděla, co je za část dne. Každou minutu jsem se bála, že přijdou a nevěděla jsem, jestli nás prodají, nebo napadnou a znásilní,“ popsala Muradová.

Po třech měsících se jí podařilo ze zajetí utéct. Od té doby tato odvážná žena jezdí po světě a vyzývá mezinárodní společenství, aby ochránilo jezídskou komunitu, ze které pochází, a zastavilo její genocidu. Nyní žije v Německu. Do Prahy přijela na dnešní konferenci pořádanou Knihovnou Václava Havla u příležitosti udělení letošní mezinárodní Ceny Václava Havla za obranu lidských práv, kterou Muradová získala.

„Nejtěžší pro mě bylo, když přijel DAIŠ (arabská zkratka pro Islámský stát), zabili všechny muže a nás odvezli daleko od rodiny. Když si vybavím, jak jsme byli v autobuse a jeli směrem do Mosulu a oni nám tam vyhrožovali. To jsem měla velký strach,“ uvedla Muradová. Když o událostech roku 2014 hovoří, neustále se jí třese hlas a v očích má slzy.

Co jí dávalo sílu sexuální zotročení islamisty přežít? „Neměla jsem sílu, měla jsem víru. Věřila jsem tomu, že takto to nemůže být napořád, že oni jsou ti špatní, já mám pravdu a jednou to musí skončit,“ dodala.

Utéct se pokusila několikrát hned v prvních dnech svého zajetí, pokaždé ji chytili, zbili a znásilnili. Nakonec se jí to ale podařilo. „Byly tam dívky, kterým se podařilo utéct rychle, zároveň tam jsou ale stále ty, kterým se to ještě nepodařilo,“ řekla jezídská žena.

Nebojí se, i vzhledem k tomu, co nyní dělá, stále o svůj život? „O jaký život mám mít strach? Já ani necítím, že mám nějaký život po tom všem, co se stalo,“ říká. Plány do budoucna je podle ní velmi těžké mít. „Nevím ani, co se stane zítra, o koho dalšího ještě přijdu,“ dodává. Dopředu ji ale pohání fakt, že se oběťmi islamistů stalo velké množství lidí a že se za ně musí bojovat. „Musím se snažit porazit to zlo,“ doplňuje.

Doufá, že se do rodného Iráku bude moci vrátit. Stane se tak ale podle ní teprve ve chvíli, když budou bojovníci Islámského státu poraženi, půjdou před soud a budou potrestáni. „Chci, aby tito lidé stanuli před soudem, proto takto veřejně vystupuji,“ říká Muradová. Pomoc mezinárodního společenství jezídské komunitě je podle ní nedostatečná. „Říkají, co by chtěli dělat a jak by to měli dělat, ale doteď se nic nestalo,“ uzavřela.

Iráckého Sindžáru, kde většinu obyvatel tvořili jezídové, se Islámský stát zmocnil v srpnu 2014. Mnoho jezídů radikálové odvlekli, nutili je přestoupit na islám, odvedli stovky žen a dívek a řada civilistů se uchýlila do hor v okolí města nebo uprchla do iráckého Kurdistánu. Vyšetřovatelé OSN již několikrát uvedli, že se islamisté vůči jezídům dopouštějí genocidy.