Praha 16. března (ČTK) – Policisté ani magistrát hlavního města nepostupovali nezákonně, když při loňské návštěvě čínského prezidenta v Praze nevpustili demonstranty na Hradčanské náměstí. Dnes o tom pravomocně rozhodl pražský městský soud, který zamítl žalobu někdejšího místopředsedy vlády Martina Bursíka a dalších tří svolavatelů předem nahlášeného shromáždění. Bursík novinářům řekl, že se obrátí ještě na Nejvyšší správní soud.

Protestující chtěli loni 29. března vyjádřit svůj nesouhlas s lidskoprávní politikou Číny, na plánované místo setkání u Pražského hradu se ale nedostali. Policie místo uzavřela pro chodce i vozidla. Bursíkova žaloba poukazovala na to, že demonstrace může být zakázána jen do tří dnů od jejího ohlášení, což se nestalo. Magistrátní úředníci a policisté tak podle něj porušili ústavně zaručené právo na shromažďování.

„Po zvážení všech skutečností jsme dospěli k tomu, že ta samotná rozhodnutí a faktické úkony policie jsou kryty zákonnými ustanoveními, podle kterých bylo postupováno – zákonem o pozemních komunikacích a zákonem o policii,“ uvedl předseda soudního senátu Ladislav Hejtmánek.

„Samotná skutečnost, že demonstrace je ohlášena na určité místo, ještě z obecného hlediska neznamená, že by tam nebylo možné omezit právo vstupu,“ dodal soudce s tím, že důvodem záboru byla „bezpečnost osob, které se nacházely na konkrétním místě“.

Bursík však po vynesení rozsudku upozornil, že soudcovo tvrzení je nepravdivé, protože čínský prezident v dané době na Hradě vůbec nebyl, a proto nebyl ani důvod prostranství uzavírat.

Zástupkyně ministerstva vnitra dnes podotkla, že uzavření celého území bylo vhodnějším řešením než rozmístění policistů tak, aby řešili jednotlivé situace individuálně. Stejně jako později soudce argumentovala tím, že pokud policie postupuje podle zákona o policii, nemůže být její postup nezákonný. Bursík s tím nesouhlasí. „Kdybychom se s tímhle rozsudkem smířili, tak to znamená, že policie ve spolupráci s úředníky z dopravního odboru magistrátu si může dělat úplně vše, co chce,“ podotkl.

Žalující čtveřice věří, že Komunistická strana Číny si při plánování zahraničních návštěv prezidenta vynucuje pravidla fungování stáních orgánů a policie, která zajistí, že prezident nebude vystaven projevům solidarity s Tibetem. „Stát má samozřejmě možnost ústavní právo na shromažďování omezit – ale z důvodů, které jsou přesně uvedeny v zákoně o právu shromažďovacím, nikoliv v nějakých dopravně-legislativních opatřeních,“ uvedl bývalý místopředseda vlády. Zpochybnil také přiměřenost zásahu: u Hradu podle něj proti pokojným demonstrantům stáli „po zuby ozbrojení policisté“.

Kvůli třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla v ulicích Prahy denně nasazena tisícovka policistů, bezpečnostní opatření vyšla na 16 milionů korun. Na policejních služebnách skončilo 23 demonstrantů z řad odpůrců i příznivců státníka. Většinu incidentů policisté vyhodnotili jako přestupky. Kvůli některým zásahům proti projevům nesouhlasu s čínskou politikou čelila policie kritice. Podle vlastního interního šetření ale chybovala pouze v budově filmové a televizní fakulty, kam policisté přišli kvůli vyvěšeným tibetským vlajkám.