Současný vývoj uprchlické krize je neudržitelný, v nadcházejících šesti až osmi týdnech proto musí nastat prudký pokles počtu příchozích migrantů. V Evropském parlamentu ve Štrasburku to prohlásil nizozemský premiér Mark Rutte s tím, že toto je prioritou nizozemského předsednictví Evropské unie. Za další klíčové body předsednického programu označil především inovace a podporu zaměstnanosti.

„Je zřejmé, že Nizozemsko přejímá předsednictví v obtížné době. Jsme svědci uprchlické krize, situace na východní hranici je znepokojivá, vztahy s Ruskem jsou napjaté a teroristické útoky v Paříži ukázaly, že život v míru nemůžeme brát samozřejmě,“ řekl Rutte.

K řešením uprchlické krize jsou podle Rutteho nezbytné fungující hotspoty, tedy záchytná a přijímací střediska na vnějších hranicích unie. EU se na vzniku center dohodla již loni v červnu, jejich budování je ale pomalé.

Rutte prohlásil, že Evropané jsou otráveni postupem Bruselu a unijních institucí, neboť ty nejsou schopné zajistit konkrétní výsledky. A právě na konkrétní výsledky se chce Nizozemsko zaměřit.

Rutte se v této souvislosti zmínil o problému nezaměstnanosti, kdy každý desátý Evropan je bez práce a kdy je pro mladé lidi obtížné vstoupit na trh práce. Nizozemsko chce také podporovat inovační projekty a posílit stabilitu eurozóny.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker program nizozemské vlády ocenil. Řekl, že se přesně shoduje s požadavky Evropské komise a také s tím, na čem se členské státy dohodly. K otázce uprchlické krize řekl, že její řešení je nezbytné, neboť se kvůli ní hroutí schengenský systém volného pohybu. O krizi Schengenu hovořil v uplynulých měsících opakovaně.

„Schengen je ohrožený, zavíráme jednu vnitřní hranici za druhou,“ řekl Juncker s tím, že až budou zavřené všechny hranice, přestane fungovat společný vnitřní trh. Pak se podle něj objeví otázky, k čemu je vůbec Evropě společná měna, když nemá jednotný trh a zónu volného pohybu.