Nizozemští voliči se dnes budou moci v právně nezávazném referendu vyslovit k asociační dohodě mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Hlasování, které může zkomplikovat konečnou ratifikaci od ledna prozatímně uplatňované smlouvy i související dohody o volném obchodu, ale bude nevyhnutelně chápáno také jako obecnější vyjádření pohledu Nizozemců na Evropskou unii.

Možné „ne“ při dostatečně vysoké účasti totiž budou nizozemští euroskeptici a jejich kolegové z dalších evropských zemí vykládat především jako jasný výraz rostoucích pochyb evropské veřejnosti o současném směřování celé Evropské unie.

Nizozemci budou hlasovat v době, kdy je jejich stát předsednickou zemí EU. Středa tak bude pro nizozemské předsednictví a vládu premiéra Marka Rutteho jedním z „definujících momentů“.

Vědomy si toho jsou i unijní špičky. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker letos varoval, že nizozemské odmítnutí dohody by mohlo vést ke „kontinentální krizi“ a destabilizaci. Obavy dává najevo i Kyjev, pro který by věc mohla představovat hrozbu evropského směřování země.

Průzkumy, zveřejňované v nizozemských médiích v posledních měsících, totiž naznačují mírné vedení těch, kteří by hlasovali proti.

Euroskeptici, kteří referendum vyvolali, poprvé využili možností zákona platného teprve od loňského léta. Hlasovat v něm je možné o konkrétní unijní smlouvě a ukrajinská dohoda byla prvním takovým dokumentem.

Aby se výsledkem musela vláda zabývat, je třeba nejméně třicetiprocentní účast. Hlasování má jen „poradní“ charakter, je však zřejmé, že nizozemská politická scéna jej ignorovat nemůže, i kvůli parlamentním volbám příští rok.

Při rozhodování voličů bude ve středu zřejmě spíš než detaily konkrétní dohody s Kyjevem hrát roli celková atmosféra v Evropské unii, která má trvalé potíže zvládat například migrační krizi.

Na druhé straně pozorovatelé připomínají, že odmítnutí sbližování s Ukrajinou může být vnímáno jako přitakání konfrontační politice Ruska a jeho prezidenta Vladimira Putina.