Amsterodam/Brusel 13. března (zpravodaj ČTK Jakub Dospiva) – Celkem 28 politických stran a hnutí se uchází o přízeň nizozemských voličů, kteří budou v ostře sledovaných parlamentních volbách hlasovat ve středu. Mezi favority patří Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, vystupující proti Evropské unii i muslimům. Kvůli svému mizivému koaličnímu potenciálu má ale i v případě těsného vítězství nad Lidovou stranou pro svobodu a demokracii (VVD) stávajícího premiéra Marka Rutteho jen malou naději na reálné sestavení vlády.

Nizozemské volby jsou první v řadě důležitých hlasování, která mohou v letošním roce výrazným způsobem ovlivnit další podobu evropské politiky. Případný úspěch strany jasně zaměřené proti EU by byl po loňském britském rozhodnutí odejít z evropského bloku – a do jisté míry také po vítězství amerického prezidenta Donalda Trumpa – povzbuzením pro evropské politiky, kteří cílí na voliče odmítající „Brusel“ a muslimy. Marine Le Penová je jednou z favoritek francouzské prezidentské volby v dubnu a květnu a celá Evropa bude sledovat zářijové parlamentní volby v Německu.

V Nizozemsku se bude hlasovat v atmosféře rozvířené diplomatickou roztržkou s Tureckem. Nizozemské úřady o víkendu zakázaly vstup do země tureckému ministrovi zahraničí a vyhostily jeho vládní kolegyni. Oba chtěli před tureckým referendem, které má rozšířit pravomoci hlavy státu, oslovit nizozemskou tureckou komunitu. Na oznámení Ankary o tvrdé odvetě reagoval Rutte prohlášením, že Nizozemsko se nenechá vydírat.

Volební systém je v Nizozemsku nastavený tak, že k jednomu křeslu stačí zisk 0,67 procenta hlasů. Do parlamentu se tak může dostat mnoho stran, řada těch menších se ziskem jednoho či dvou křesel. Povolební koalice proto bude několikabarevná a její domluvení nebude rychlé.

„Dá se čekat, že Rutteho liberálové budou schopni koalici dojednat snadněji,“ míní politolog Bernard Steunenberg z Rotterdamu. Wildersova strana, které předvolební průzkumy minulý týden předpovídaly 22 či 23 křesel, si podle něj uzavřela dveře k jednáním svými kategorickými postoji k otázkám islámu, migrace či Evropské unie. Strana v průzkumech vedla na přelomu roku, v posledních týdnech začala ztrácet.

VVD premiéra Rutteho je tak nyní s 24 či až 26 křesly v průzkumech na prvním místě v těsném finiši předvolebního závodu nejen s Wildersovou PVV, ale také s křesťanskými demokraty (CDA) a Zelenou levicí (GL). Celkem by se novými nizozemskými poslanci mohli stát zástupci třeba až 14 uskupení nejrůznějšího druhu. Kandiduje například strana bojující za práva zvířat, či čistě muslimská strana, která vznikla ve snaze nabídnout protiváhu Wildersově protimuslimské rétorice.

Okolo 13 milionů voličů, kteří mohou ve středu dorazit do přibližně 9000 volebních místností, bude své kandidáty na rozměrném volebním lístku zaškrtávat tužkou. Hlasy pak budou sčítány ručně. Návrat k tradičnímu a pomalému způsobu je podle nizozemského ministra vnitra Ronalda Plasterka snahou vyvrátit nejrůznější podezření z manipulací s výsledky v době množících se zpráv o hackerských útocích. Nizozemská tajná služba v únoru oznámila, že má informace o stovkách pokusů proniknout do vládních počítačových systémů a že stopy často směřují do Ruska.