Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Japonec Takaaki Kadžita a kanadský vědec Arthur B. McDonald, kteří potvrdili proměnlivost neutrin a dokázali tím, že tyto elementární částice mají hmotu. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd.

Neutrino vzniká při jaderných reakcích a jeho hmotnost je ve srovnání s většinou elementárních částic velmi malá. Neutrina také nereagují prakticky vůbec s okolním prostředím a je velmi obtížné je detekovat.

Oceněná dvojice vědců podle akademie pokusy doložila, že neutrina oscilují, tedy mění svou identitu včetně své hmotnosti. Aby něco takového mohlo platit, musí neutrina nějakou hmotnost mít.

„Tento objev změnil naše chápání toho nejniternějšího fungování hmoty a může se stát klíčovým pro naše vnímání vesmíru,“ podotkla Královská švédská akademie věd.

Japonec Kadžita dělá experimenty v zinkovém dole v Japonsku, Američan McDonald zase v dole v Kanadě, popsal v rozhovoru s ČTK český fyzik Jiří Chýla. „Tyto experimenty zásadně přispěly k pochopení mechanismu, že neutrina mezi sebou přecházejí, tomu se říká oscilace neutrin,“ uvedl Chýla. Tento jev se podle něj studuje již dlouhá léta, Kadžita a McDonald ale svými experimenty zásadně přispěli k tomu, že vědci přeměně neutrin rozumí.

„Dopad tohoto objevu je především v tom, že to jednoznačně ukazuje, že neutrina mají nenulovou hmotnost,“ řekl český fyzik. „Současně svými objevy přispěli k tomu, že se zdá, že velmi dobře rozumíme hoření sluníčka. Neutrina totiž přilétnou ze sluníčka a během cesty jaksi mění svou identitu jako chameleoni,“ popsal. Neutrina jsou tak podle něj poslové toho, co se u Slunce děje. Jak dodal, jde o mimořádně důležitý objev, který ale nenastal v jednom okamžiku, ale během deseti až 15 let experimentů.

Je to již podruhé za sebou, co Nobelova cena za fyziku putuje do Japonska. Minulý rok Nobelovu cenu za fyziku získali Japonci Isamu Akasaki a Hiroši Amano a Američan japonského původu Shuji Nakamura za vývoj modrých světelných diod umožňujících vytvoření nového, ekologického světelného zdroje.

Nobelova cena za fyziku měla doposud 199 držitelů, mezi nimiž jsou jen dvě ženy. Pouze 47krát se od roku 1901 stalo, že cenu získal jediný laureát.

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostali tři parazitologové – irský vědec působící v USA William C. Campbell a Japonec Satoši Omura za výzkum hlístic a Číňanka Tchu Jou-jou za výzkum přispívající k léčbě malárie. Ve středu se svět dozví laureáta ceny za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.

Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (více než 23 milionů Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.