Norská vláda chystá zpřísnění azylových zákonů, do budoucna nehodlá vpouštět do země uprchlíky bez schengenských víz, přicházejících z evropské zóny volného pohybu. Opatření bude mít negativní vliv na Švédsko, přes které uprchlíci směřující do Norska procházejí. Je otázkou, nakolik norský zákon následně ovlivní i přístup Švédska k migrantům.

Norsko je sice členem schengenského prostoru, ale není členem Evropské unie. Podle schengenských pravidel by migranti měli požádat o azyl v zemi, do které vstoupí jako první. Evropská unie svou proimigrační politikou sama nedodržuje vlastní pravidla pro schengenský prostor, naopak kritizuje státy (např. Maďarsko), které se platnými schengenskými pravidly i nadále řídí.

Pokud Norsko azylové zákony schválí, stane se jednou ze zemí Evropy s nejpřísnějšími azylovými podmínkami. Součástí návrhu je i odmítání běženců bez schengenských víz a konzervativní vláda premiérky Solbergové má pro tyto změny azylových pravidel v parlamentu dostatečnou podporu.

Norská ministryně pro imigraci a integraci Sylvi Listhaugová považuje zpřísnění azylových zákonů za nezbytné, Norsko příští rok očekává až 100.000 žádostí o azyl. To by znamenalo velkou zátěž na sociální systém. Norsko má 5,1 milionu obyvatel a letos zde požádalo o azyl okolo 30.000 lidí.

Změny se budou týkat jak prodloužení čekací doby na povolení k trvalému pobytu, tak rovněž přísnějších pravidel pro v EU tolik diskutivané žádosti o sloučení rodin. Azylant bude muset v Norsku do budoucna prokázat mnohem vyšší příjem a bude muset v Norsku odpracovat minimálně čtyři roky, případně prokázat studijní pobyt po stejnou dobu.

Zmíněné Švédsko letos podmínky pro příjem azylantů už zpřísnilo a zavedlo na jižních hranicích hraniční kontroly.