Nejvyšší správní soud podal k Soudnímu dvoru EU takzvanou předběžnou otázku, jež má vyjasnit oprávněnost zajišťování migrantů za situace, kdy české právo nedefinuje objektivní kritéria „vážného nebezpečí útěku“. Konkrétně jde o cizince, kteří mají být podle dublinských nařízení přemístěni do jiného státu Unie k posouzení jejich žádosti o azyl. ČTK o předběžné otázce informovala mluvčí NSS Sylva Dostálová.

Podle NSS byla dosavadní policejní praxe při zajišťování cizinců předvídatelná, měla oporu v zákoně a nevykazovala prvky svévole. Krajský soud v Ústí nad Labem ovšem nedávno rozhodl, že dublinská nařízení vyžadují v jednotlivých zemích zákonné vymezení objektivních kritérií, na jejichž základě lze v každém individuálním případě posoudit vážné nebezpečí útěku. Jinak jejich zajištění není možné. Momentálně vzniká také novela zákona o pobytu cizinců s jasným určením kritérií.

Podle NSS ale není zákonné vymezení kritérií nezbytné a podobný požadavek je přehnaně formalistický. Kritéria jsou prý obsažena v dosavadní rozhodovací praxi správních soudů.

„Právní jistota cizinců se po eventuálním přijetí zákonné úpravy vymezující objektivní kritéria vážného nebezpečí útěku nijak nezvýší,“ uvedl soudce Zdeněk Kühn. V zahraniční se výklad dublinských nařízení liší. V Německu a Rakousku mají odborníci za to, že objektivní kritéria vážného nebezpečí útěku musí být vymezena zákonem, v Británii postačí soudní výklad.

Protože jde o výklad práva Evropské unie, byl NSS povinen předložit předběžnou otázku Soudnímu dvoru. Její plné znění zveřejnil na svých webových stránkách.