Barack Obama se ve čtvrtek stal prvním americkým prezidentem, který uctil památku obětí diktatury v Argentině v letech 1976 až 1983. „To už nikdy,“ prohlásil Obama při návštěvě Buenos Aires v den 40. výročí vojenského puče, který podpořila tehdejší americká vláda. Šéf Bílého domu oznámil, že se otevírají archivy armády USA a CIA s dokumenty o nejkrvavější diktatuře v historii Argentiny.

Argentinský diktátorský režim zatknul, uvěznil, mučil a zlikvidoval tisíce oponentů. Vojáci přitom nechávali mrtvoly svých obětí raději zmizet, než aby je vydali rodinám. Washington z přesvědčení, že vojenské režimy jsou nejlepší hradbou proti rozšiřování vlivu ozbrojených levicových hnutí, podporoval mnohé diktatury v Latinské Americe.

Obama ve čtvrtek v projevu v Buenos Aires zvlášť ocenil „odvahu a houževnatost rodin, manželek, dětí a bratrů, kteří odmítli vzdát boj za spravedlnost a pravdu“. Poté jako před ním řada jiných státníků hodil květiny do ústí řeky Rio de la Plata. Jedná se o tradiční obřad na památku odpůrců diktatury, které vojáci shodili živé v ústí do Atlantiku z letadel v rámci smutně proslulých „letů smrti“.

Obama při dvoudenní návštěvě Argentiny, kterou ve čtvrtek ukončil, se přímo neomluvil a nepožádal Argentince o odpuštění, ani nepřipustil někdejší vztah své země s diktaturou. Avšak podle komentářů naznačil, že skončila doba, kdy Spojené státy nutily jiné země k politickým změnám, a že Američané jsou otevřeni sebekritice.

Organizace pro lidská práva již léta kritizují Spojené státy za to, že diktátorský režim podporovaly. V 70. a 80. letech minulého století se mnohé latinskoamerické země staly bitevním polem studené války mezi USA a Sovětským svazem; obě velmoci tam tehdy využívaly více či méně skryté formy intervence.