Dalších šest účastníků odboje a odporu proti komunismu bude mít dekrety a odznaky, které jim udělila etická komise pro ocenění aktérů třetího odboje. Patří mezi ně Jiří Koutník, otec farmářky Ludmily Havránkové. Ocenění dnes dostane posmrtně tak jako většina laureátů.

Statkář Koutník byl oceněn jako vůdčí osobnost skupiny, která v Plačicích na Královéhradecku veřejně vystupovala proti kolektivizaci venkova v 50. letech minulého století. Komunistickým soudem byl uznán vinným ze sdružování proti republice a sabotáže. Odsouzen byl k šestiletému vězení, propadnutí veškerého jmění ve prospěch státu a ztrátě občanských práv. Rehabilitován byl v roce 1990. Ocenění získal za to, že se zasazoval o obranu nezadatelného práva vlastnit majetek, v čemž jeho dcera pokračovala.

Dekrety byly přiznány rovněž in memoriam Jaroslavu Strakovi, Hildegardě Přiklopilové a Ladislavu Hošťálkovi. Straka byl členem protikomunistické odbojové skupiny Erqije, za přípravy úkladů o republiku byl odsouzen k 25 letům vězení. Hošťálek byl za pomoc dvěma členům odbojové skupiny Hory Hostýnské odsouzen pro velezradu k šesti letům žaláře a Přiklopilová k deseti letům za to, že pomohla agentovi americké armádní zpravodajské služby získat informace o jáchymovských uranových dolech.

Přímo v těchto dolech musel nuceně pracovat další z oceněných Břetislav Dofek, který byl komunistickým režimem vězněn 14 let za vyzvědačství a velezradu. Pětaosmdesátiletý Dofek ocenění převezme v zastoupení, neboť jeho zdravotní stav mu nedovolil přicestovat z USA.

Jediným, kdo si dekret a odznak má převzít osobně, je Josef Hořák. Byl ve skupině, která bojovala proti komunistickému režimu zejména šířením protikomunistických letáků a shromažďováním důležitých informací především vojenského a průmyslového charakteru. Za vyzvědačství a velezradu byl odsouzen ke čtyřem letům vězení.

Farmářka Ludmila Havránková pokračovala po listopadu 1989 v boji svého otce Jiřího Koutníka za právo na soukromé vlastnictví a jeho nedotknutelnost. V roce 1992 získala v restituci zemědělské pozemky u Hradce Králové. V roce 1993 pak vláda vyhlásila dálnici D11 prioritní stavbou, což umožnilo vyvlastňování pozemků. Roku 2002 vláda rozhodla o prodloužení dálnice z Poděbrad do Hradce Králové. Havránková se v roce 2004 dozvěděla, že dálnice má vést přes její pole, a proto pozemky nabídla státu, ten však na její nabídku nijak nereagoval. Proto prodala části parcel za symbolickou cenu ekologickým aktivistům.

V roce 2006 se dohodla se státem na výměně za pozemky vzdálené 30 kilometrů. V roce 2007 existoval návrh, podle nějž měla za 13 hektarů stavebních parcel získat 250 hektarů zemědělské půdy. V roce 2008 Topolánkova vláda doporučila výměnu 10,6 hektaru parcel za 253 hektarů polí, ministerstva však návrh odmítla a navrhla výměnu 10 hektarů polí s doplatkem 46 milionů Kč. Tehdejší ministr dopravy Slamečka přišel s návrhem vyměnit jen 3 hektary a dalších 130 hektarů si pouze pronajmout. Takový návrh pak v roce 2010 vláda předložila Havránkové.

V roce 2010 vláda rozhodla o vyvlastnění pozemků Ludmily Havránkové i její sestry Jaroslavy Štrosové. Vláda schválila rovněž návrh dohody, po jejímž nepříjetí majitelkami půdy by vláda přikročila k vyvlastnění.

V červnu 2011 Havránková nakonec prodala státu 11 hektarů pozemků za 90 milionů Kč, s tím, že za utržené peníze nakoupí pozemky po celém kraji a Pozemkový fond jí je pak smění za pozemky, které by tvořily jediný celek.