Praha 21. března (ČTK) – Předsedové odborových organizací Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) kritizují návrh prezidenta Miloše Zemana, který do rady ÚSTR navrhl spisovatelku Lenku Procházkovou. Podle nich je známá svými aktivistickými demonstrativními vystoupeními a s hodnocením minulosti nakládá ideologicky. Používá také podle nich propagandistický a demagogický styl. Předseda Nezávislé odborové organizace ÚSTR Miroslav Vodrážka a předseda Odborové organizace vědecký pracovníků ÚSTR Petr Blažek to uvedli v dopise, který zaslali senátorům. Senátoři budou o Zemanově návrhu rozhodovat.

Návrh na zvolení Procházkové do Rady ÚSTR, ve které se uvolnilo místo po zemřelé předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždě Kavalírové, Zeman zveřejnil 10. března. Procházková podepsala Chartu 77, v minulosti působila v diplomatických službách jako kulturní tajemnice na českém velvyslanectví v Bratislavě. V roce 2012 kandidovala neúspěšně do Senátu za Věci veřejné.

„Kandidátka Lenka Procházková je známá svými aktivistickými demonstrativními vystoupeními, při nichž nakládá s hodnocením minulosti velmi ideologicky. Používá propagandistický a demagogický styl, který je možné ilustrovat na několika veřejných prohlášeních o historických událostech,“ uvedli odboráři.

V textu připomněli řadu jejích vystoupení, při kterých třeba pálila symboly NATO, vyzývala Česko, aby se stalo pátou kolonou v Evropské unii, nebo katolickou církev označovala v souvislosti s majetkovým vyrovnáním za národního nepřítele. Invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 pak hodnotila jako zradu západních politiků, kteří změny v Československu obětovali pro udržení mocenského rozdělení světa.

Odboráři v dopise uvedli, že Zemanův návrh je především deklaratorním oceněním jejích politických názorů a postojů. Poznamenali, že Procházková Zemana obhajovala před jeho kritiky.

Vodrážka s Blažkem napsali, že její „ideologický a politický aktivismus“ připomněli kvůli tomu, že už v minulosti do ÚSTR Senát zvolil několik jiných politických aktivistů. Jmenují mezi nimi předsedkyni Rady Emilii Benešovou, politika Michala Uhla nebo Lukáše Jelínka. „Pokud se stane nepsaným pravidlem, že kvalifikací pro člena Rady Ústavu bude krajní stranický a politický aktivismus, potom bude i nadále pokračovat nejenom krize Ústavu pro studium totalitních režimů, ale i dalších podobných institucí a společnost bude stále hlouběji politicky rozdělována,“ dodali. Senátory vyzvali, aby návrh Zemana posoudili kriticky.

Rada ÚSTR se skládá ze sedmi členů, volí je Senát. Kandidáty může navrhovat Poslanecká sněmovna, prezident a sdružení, která se zabývají historií, vzděláváním, ochranou lidských práv nebo která sdružují účastníky odboje proti nacismu či komunismu.

Kavalírovou do funkce navrhoval prezident, je proto na Zemanovi navrhnout nového kandidáta.