Rekordní nedůvěrou vystavili voliči francouzskému levicovému prezidentovi Françoisi Hollandovi za jeho pět let v nejvyšším úřadě nechvalné vysvědčení. Zemi nevymanil dostatečně z dopadů ekonomické krize, kvůli níž je stále vysoká nezaměstnanost. Francouze sužovaly velké teroristické útoky a na nepopulární reformu zákoníku práce reagovali rozsáhlými protesty. Vzhledem k této bilanci se Hollande, poznamenaný ještě skandálem s nočními zálety, ani nepokusil o další funkční období.

Před pěti lety, které v pondělí uplynou od inaugurace, se socialista Hollande dostal k moci se slibem, že skoncuje s vysokou nezaměstnaností a opět nastartuje tvorbu pracovních míst. Což se mu nepodařilo. Nezaměstnanost, která se pohybuje kolem deseti procent, je jedním z největších současných problémů v zemi a postihuje nejvíce mladé lidi.

Francie za posledních pět let také zažila sérii teroristických útoků. Začaly brutálním vystřílením redakce týdeníku Charlie Hebdo v lednu 2015. A pak přišly další krvavé útoky, které byly podle pozorovatelů údajně pomstou za francouzské vojenské akce v Mali, ve Středoafrické republice a v Sýrii.

V prvních dvou případech prezident Hollande s ministry zahraničí a obrany a špičkami generality rozhodli, že je třeba se postavit na stranu masakrovaného neislámského obyvatelstva a zastavit postup radikálních džihádistů, kteří si z tamních zemí chtěli udělat své další základny.

V Sýrii se Francie zapojila do boje proti Islámskému státu (IS). Tato rozhodnutí nakonec schválila i tradiční pravice.

V listopadu 2015 při šesti teroristických útocích v Paříži zahynulo 129 lidí. Teroristé stříleli z útočných pušek v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže. K útoku se přihlásil Islámský stát.

V zemi byl vyhlášen výjimečný stav, který nechal Hollande prodloužit celkem třikrát a platit by měl do letošního 15. července. Pokrývá tak nejen červnové parlamentní volby, ale i oslavy nejvýznamnějšího státního svátku, výročí pádu Bastily 14. července. Loni tohoto svátku využil k útoku terorista tuniského původu, který autem najel do slavícího davu v Nice a zabil 85 lidí.

V reakci na tyto události schválil vloni v únoru parlament návrh ústavních změn, jež počítá s možností odebírat státní občanství některým lidem odsouzeným za terorismus nebo se snadnějším a rychlejším vyhlašováním výjimečného stavu v zemi. Toto opatření se dotklo osobních svobod Francouzů a vytvořilo atmosféru napětí.

A vloni v létě zase zmítaly Francií sociální nepokoje, vzniklé kvůli reformě zákoníku práce, již prosadila Hollandova vláda i přes odpor velké části vlastní Socialistické strany. Desetitisíce Francouzů sešly na protivládních demonstracích, které blokovaly centra desítek měst.

Samotný prezident Hollande během funkčního období vyvolal skandál svými tajnými nočními zálety, při nichž jezdil na motorce za herečkou Julií Gayetovou. Hollande nebyl nikdy ženatý, ale je otcem čtyř dětí, které má s bývalou dlouholetou životní partnerkou a političkou Ségolene Royalovou. Později byla jeho partnerkou novinářka Valérie Trierweilerová.

Hollandovy skandály zapůsobily na Francouze velice špatně a pod jejich vlivem se pozapomnělo, že je odcházející francouzský prezident také kvalitní řečník a pracovitý a v Evropě respektovaný politik.