Předseda SPD Tomio Okamura dnes zopakoval, že v protektorátním koncentračním táboře v Letech u Písku se mohli lidé volně pohybovat. Uvedl to na svém facebookovém profilu. Za své dřívější výroky o tom, že tábor nebyl oplocený, se omluvil. Vyjádření podle něho bylo nepřesné. Omluvu požadovalo Muzeum romské kultury. Uvedlo, že Okamurova tvrzení jsou nepravdivá, pošlapávají památku obětí romského holokaustu a jitří protiromské nálady. Odvolalo se na dokumenty a dobové fotografie.

Okamura v sobotu v rozhovoru s DVTV řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Jako svůj zdroj uvedl knihu Akademie věd s názvem „Tábor Lety, fakta a mýty“ a odkazoval na citát exprezidenta Václava Klause. Podle Muzea romské kultury kniha neexistuje. Evropské antirasistické hnutí EGAM (European Grassroots Antiracist Movement) označilo Okamurova slova za „nejklasičtější popírání“ romského holokaustu a za snahu vytvářet paralelní historii. ČTK to sdělil prezident EGAM Benjamin Abtan. Hnutí, které zastřešuje čtyři desítky organizací na ochranu menšin a lidských práv z různých zemí, hájí zájmy minorit v evropských institucích.

„Omlouvám se za moje nepřesné vyjádření k oplocení tábora v Letech u Písku – podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal,“ uvedl dnes Okamura. Ve videu na svém profilu řekl, že „dozorci dostali zbraně a začali tábor skutečně hlídat“ až po únoru 1943.

Šéf SPD se odvolává na historika Jana Rataje. Ten na svém webu zveřejnil text Odborně o vězeňském pracovně sběrném táboru v Letech. V něm píše, že zařízení nebylo koncentračním táborem a vězeňský režim a organizace „byly nesrovnatelně volnější“ než v Dachau či Buchenwaldu. Dál uvádí, že „místo politického využívání mýtu o romském holokaustu v pracovním vězeňském táboře v Letech“ by peníze měly směřovat do opatření proti „propadu velké části cikánského obyvatelstva“.

Podle serveru Romea.cz Ratajovy argumenty už před časem vyvrátil historik Muzea romské kultury Roman Slačka. Ten uvedl, že internace Romů v táboře byla přípravou na nacistické „konečné řešení cikánské otázky“. Protektorátní dozorci vězně často bili a týrali, kvůli špatným hygienickým podmínkám a nevyhovující stravě řada Romů zemřela, další skončili v Osvětimi, cituje Slačku Romea.cz.

Tábor v Letech podle historiků otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

Revue Forum Banner