Olomoucký rektor Jaroslav Miller navrhl udělit Jiřímu Bradymu, který prošel Terezínem i Osvětimí a celý život píše a přednáší o hrůzách holokaustu, vyznamenání Univerzity Palackého. Jde o reakci na krok Hradu, který jej údajně ze seznamu oceněných vyškrtl po setkání jeho synovce, ministra kultury Daniela Hermana, s dalajlamou. Rektor na sociální sítí uvedl, že by tím byla univerzita poctěna. Návrh akademického ocenění okamžitě podpořilo několik set lidí. Rektor řekl, že již kontaktoval s tímto záměrem Bradyho dceru.

„Napsal jsem jeho dceři s tímto návrhem a uvidím, zda mi odpoví. A pokud ano, zda se jí a panu Bradymu bude návrh líbit. Na facebooku jsem v této chvíli dal najevo, že jsem k tomu připraven a byla by to čest pro UP i pro mne osobně,“ řekl rektor Miller.

Rektor se s Jiřím Bradym, který se za svou činnost dočkal ocenění po celém světě, potkal osobně ještě jako student v Kanadě, kde se účastnil jeho přednášek o jeho sestře Haně. „Pokud byl Hradem opravdu vyškrtnut ze seznamu oceněných 28. 10. z uvedených malicherných příčin, bude Univerzita Palackého v Olomouci poctěna, pokud pan Jiří Brady přijme akademické ocenění z mých rukou. Alespoň bychom zachránili čest České republiky a uctili člověka, jenž pro republiku něco udělal,“ uvedl na sociální síti rektor, jehož univerzita byla jednou z těch, která vyvěsila ve středu tibetskou vlajku.

Podle Millera měl osmaosmdesátiletý Brady výjimečně tragický život. „Přesto zůstal laskavým a pokorným člověkem, který republice pomáhal po roce 1989,“ doplnil rektor. Návrh představitele olomoucké univerzity, který zveřejnil na sociální síti v pátek večer, vzbudilo okamžitě velký ohlas. Do dnešního rána jej podpořilo přes 700 lidí, dalších několik desítek jej také sdílelo.

Informace o neudělení vyznamenání Jiřímu Bradymu vyšla najevo v pátek. Strýc ministra Hermana (KDU-ČSL) serveru Aktuálně.cz sdělil, že ho o chystaném vyznamenání k 28. říjnu cenou T. G. Masaryka informoval ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt. Volal mu osobně minulý týden v pátek, uvedl Brady. Hrad jej podle ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) vyřadil ze seznamu poté, co se Herman sešel s dalajlamou. Byl prý na to dopředu upozorněn. To, že Brady měl být původně vyznamenán, potvrdila médiím i jeho dcera Lara. Hrad to však popřel, podle mluvčího Jiřího Ovčáčka nebyl žádný seznam oceněných oficiálně ani neoficiálně uveřejněn.

Jiří Brady přežil Terezín, Osvětim i pochod smrti. Jeho třináctiletá sestra Hana zemřela v plynové komoře, v Osvětimi zemřeli i oba rodiče. V roce 1949 emigroval do Rakouska, odkud se dostal v roce 1951 do Kanady. Pomáhal zde dalším emigrantům, s jedním založil úspěšnou instalatérskou firmu. Obhajoval také lidská práva a vydával svědectví o hrůzách holocaustu.