Veřejný ochránce práv zřejmě dostane oprávnění sledovat dodržování práv zdravotně postižených lidí. Předlohu ministra Jana Chvojky (ČSSD), která úpravu přinese, dnes schválila Sněmovna zrychleně už v úvodním kole hlasy 87 z 91 přítomných poslanců. Novela, jež nyní zamíří k projednání do Senátu, v podstatě nahrazuje původní normu o výraznějším rozšíření pravomocí ombudsmana. Ve Sněmovně vyvolala kontroverze, vláda ji už dřív stáhla.

Pasáž o tom, že ochránce práv by měl na starosti sledování plnění mezinárodní dohody o právech postižených lidí, byla jediná, nad níž panovala i v minulosti v dolní komoře prakticky shoda. Česko smlouvu přijalo před osmi lety, dosud ale neurčilo, kdo by měl na její dodržování dohlížet. Na ombudsmana padla volba podle zdůvodnění kvůli tomu, že je nezávislý na ostatních složkách moci.

Ochránce práv by měl nově práva postižených lidí podporovat a dávat návrhy a doporučení k jejich naplňování a ochraně. Zřizoval by k tomu taky poradní tým.

Kancelář ombudsmana by se podle předpokladů rozšířila kvůli nové působnosti zhruba o deset zaměstnanců. Celkové dopady novinky na státní rozpočet by činily asi 7,8 milionu korun ročně.

Ochránce práv měl původně, podle návrhu Chvojkova předchůdce Jiřího Dienstbiera (ČSSD), dostat právo podávat antidiskriminační žaloby a podněty Ústavnímu soudu na zrušení zákonů nebo jejich částí. Postupně se ukázalo, že pro takovou podobu normy by se ve Sněmovně patrně nenašlo dost hlasů. Působnost ombudsmana ohledně zdravotně postižených lidí se do novely měla dostat prostřednictvím pozměňovacího návrhu, který podpořily petiční i ústavně-právní výbor.