Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz směřují podle průzkumů tuto neděli ke třetímu vítězství v parlamentních volbách v řadě – celkově ke čtvrtému při započtení let 1998 až 2002 – a k upevnění „nového zřízení“, které sám Orbán ve vizionářském projevu před lety charakterizoval jako odlišné od liberální demokracie západního typu. Volební vítězství má podle čtyřiapadesátiletého premiéra zajistit, že se změny posledních let stanou nezvratnými.

Šéf maďarské vlády se staví do role zachránce křesťanské Evropy, která čelí nájezdu „muslimských a afrických hord“, a za prioritu označuje zachování identity a kultury maďarského národa. V roce 2015 nechal ohradit část maďarských hranic, aby zabránil přílivu migrantů, ve kterých vidí ohrožení západní civilizace.

Orbán je podle svých kritiků posedlý americkým miliardářem maďarského původu Georgem Sorosem, jehož označuje za hlavního advokáta nekontrolovatelné migrace do Evropy. Maďarská vláda podle médií loni utratila ekvivalent miliardy korun na kampaň proti Sorosovi.

Jeden z nejkontroverznějších vůdců v Evropské unii je obdivován populisty a zatracován kritiky, kteří jej obviňují z autoritářství, tolerování korupce ve svém okolí a poklonkování ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Orbán ale nikdy nehrozil odchodem Maďarska z EU, jakkoli se Budapešť staví proti migračním kvótám a dalšímu prohlubování integrace, a Fidesz je na unijní úrovni součástí Evropské lidové strany, stejně jako například strana německé kancléřky Angely Merkelové. Maďarsko je také jedním z největších příjemců z fondů EU, které pomohly nastartovat prosperitu země.

Přijetí stovek zákonů, měnících všechny instituce, včetně justice a médií, v posledních letech označují přívrženci Orbánovy vlády za zúčtování s pozůstatky komunismu, kritici v nich naopak vidí oslabení právního státu a demokracie.

Průzkumy dávají Orbánovým konzervativcům náskok dvaceti až třiceti procentních bodů před opozicí. Ta naopak živí naděje, že zúročí únavu voličů z Orbána a jeho výpadů proti Sorosovi a migraci. Průzkumy totiž naznačují, že skoro polovička z osmi milionů voličů by si přála změnu vlády.

„Ve vzduchu je cítit hněv. Nebezpečí pro Orbána tkví v možnosti, že k urnám masově přijdou lidé, kteří se odvrátili v uplynulých letech od politiky,“ řekl agentuře AFP analytik András Bíró-Nagy. „Premiér si vytvořil velmi silný vztah se svými voliči, současně se ale naprosto odcizil voličům, kteří chtějí změnu vlády,“ upozornil již v únoru analytik Gábor Török.

Koncem února se opozice, sahající od socialistů až po krajně pravicovou stranu Jobbik, dokázala sjednotit na společném kandidátovi a uštědřila vládní straně překvapivou porážku při volbě starosty v její baště, městu Hódmezövásárhely. Hlasování bylo označováno za test před parlamentními volbami, na celostátní úrovni je však taková spolupráce opozice považována za těžko uskutečnitelnou.

Volby se konají v neděli 8. dubna. Podle průzkumu agentury Nézöpont z minulého týdne by 52 procent hlasů měl získat volební svazek strany Fidesz a křesťanských demokratů. Na druhém místě by měl skončit Jobbik (15 procent) a na třetím místě s 11 procenty společná levicová koalice Maďarské socialistické strany (MSZP) a strany Dialog za Maďarsko (Párbeszéd). Po osmi procentech průzkum slibuje Demokratické koalici (DK) a ekologicky zaměřené straně LMP.

Volební vítězství v letech 2010 a 2014 umožnila Orbánově vládě opřít se v parlamentu o ústavní většinu. Ta je nyní podle agentury AFP zřejmě mimo dosah, jakkoli premiér dramaticky burcuje, že v sázce je osud vlasti. Šance, že by Orbán v neděli mohl přijít o parlamentní většinu, podle agentury Reuters existuje, je ale velmi malá.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner