Summit eurozóny, který má rozhodnout o dalším osudu Řecka, byl dnes krátce před 06:00 SELČ opět přerušen. Maltský premiér Joseph Muscat na Twitteru uvedl, že tentokrát to je kvůli závěrečným konzultacím. Osud zadlužené země je stále nejasný i po více než 14 hodinách jednání prezidentů a premiérů zemí platících eurem. V kuloárech se ale považuje za pravděpodobné, že řecký premiér Alexis Tsipras na většinu požadavků ostatních členů eurozóny přistoupil.

V takovém případě by Atény musely už do středy ve snaze znovu získat důvěru evropských partnerů schválit první z řady reforem ještě před začátkem diskusí o novém záchranném programu.

Lhůta, kterou šéf evropských summitů Donald Tusk v týdnu několikrát označil za konečný termín pro nalezení dohody, vypršela v noci na dnešek o půlnoci. Vrcholná schůzka, která oficiálně začala v neděli v 16:00 SELČ, byla několikrát přerušena, aby se v užším kruhu mohli s Tsiprasem sejít Tusk, německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande. Naposledy se po několikahodinovém přerušení všichni lídři vrátili k debatě dnes po 04:00 SELČ. Podle diplomatů měli v té chvíli na stole kompromisní verzi dohody, určité otázky však stále zůstávaly nevyřešené.

Základem diskuse byly čtyři stránky textu, jediný výsledek dvou dlouhých víkendových jednacích dnů ministrů financí 19 zemí eurozóny. Nešlo o společně přijaté stanovisko – na tom se ministři neshodli. „Některé velké otázky zůstaly otevřené. Tak je předložíme šéfům vlád,“ poznamenal v neděli krátce začátkem summitu šéf euroskupiny Jeroen Disselbloem z Nizozemska.

Víkendové ministerské jednání ukázalo, jak hluboce je poškozena důvěra ostatních zemí eurozóny vůči Řekům. Čtyřstránkový podklad pro summit, jehož verze unikla k bruselským novinářům, proto žádal velmi přísné kroky, které by měly důvěru obnovit.

Už do středy by Atény měly reálně začít schvalovat zákony týkající se změn daní či penzí. Teprve poté by mělo být možné vůbec diskutovat o případném třetím balíku pomoci.

V dlouhém seznamu jsou i další reformní kroky včetně rozsáhlého programu privatizace či návrhu, aby Řecko vyvedlo do svěřeneckého fondu v zahraničí jako záruky aktiva až 50 miliard eur. Tato myšlenka se Aténám velmi nelíbí, souhlasily by prý jen s výrazně nižší částkou 17 miliard.

Tsipras má – přes původní vyjádření informovaných diplomatů v opačném smyslu – zřejmě velký problém také se zapojením Mezinárodního měnového fondu (MMF) do budoucího třetího záchranného programu.

Lídři eurozóny současně podle diplomatů hledají různé způsoby, jak vyřešit okamžité řecké finanční potřeby, tedy asi sedm miliard eur. Kromě přímých dvoustranných dohod Atén například s Francií nebo jinou zemí by se mohlo jednat například o peníze stále „zaparkované“ v Evropském finančním stabilizačním mechanismu (EFSM) či o uvolnění zisků z prodeje řeckých dluhopisů, které blokuje Evropská centrální banka.

Z návrhu kompromisních závěrů už podle všeho vypadla zmínka o tom, že v případě nedohody je třeba Řecku už jen nabídnout dočasný odchod z eurozóny s možnou následnou restrukturalizací dluhu.

Při příchodu na jednání v neděli odpoledne mluvil Tsipras o ochotě domluvit se okamžitě, pokud budou mít stejné přání i jeho partneři. Německá kancléřka ovšem zdůrazňovala ztrátu důvěry a poznamenala, že si nepřeje dohodu za každou cenu. Naopak pro Hollanda byl před summitem řecký odchod z eurozóny nepřijatelnou variantou.

Materiál z dílny ministrů financí eurozóny kromě jiného uvádí, že Řecko bude ve tříletém programu potřebovat 82 až 86 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun). Kromě 72 miliard z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) se má jednat také až o 16 miliard z prostředků MMF.