Praha 12. října (ČTK) – Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů připravili knihu, která má přiblížit osudy lidí z bývalého Československa, kteří prošli sovětským gulagem. Do tohoto systému pracovních táborů se dostávali lidé, kteří byli režimu nepohodlní. Knihu Čechoslováci v Gulagu připravili Adam Hradilek, Jan Dvořák a Jaroslav Formánek a tvoří doprovod k třídílnému cyklu České televize, který se na obrazovky dostane na konci října. Adam Hradilek dnes ČTK řekl, že badatelé při pátrání po osudech lidí spolupracují zejména s archivy na Ukrajině.

Kniha popisuje málo známou historii Čechoslováků, které ve 20. až 50. letech 20. století postihly represe v Sovětském svazu. „Na tragických životních osudech dvanácti Čechoslováků a jejich rodinných příslušníků a přátel demonstruje zvůli sovětské totalitní moci, která nemilosrdně likvidovala či k otrocké práci bezohledně využívala i domnělé odpůrce režimu,“ uvádějí autoři v úvodu publikace.

Jak řekl ČTK Hradilek, tématu gulagu se ÚSTR věnuje systematicky od svého vzniku. Historici natočili desítky pamětníků, většinou původem z Podkarpatské Rusi. Později dokázali k těmto svědectvím dohledat materiály v archivech bývalých sovětských tajných služeb, zejména na Ukrajině. Kromě svědectví pamětníků se snažili získat také svědectví rodinných příslušníků a někdy narazili na zajímavé objevy. „Získali jsme od nich nejen fotografie, ale i rukopisné vzpomínky, které bývalí vězni gulagu napsali jen pro rodinu, nebo například artefakty, které si přivezli z lágrů,“ řekl Hradilek.

Kolik Čechoslováků ve 20. až 50. letech gulagem prošlo, se podle něj dá určit velmi těžko. Jen za války to bylo okolo 8000 uprchlíků z Podkarpatské Rusi a 2000 z českých zemí. Do Sovětského svazu mířili hlavně Rusíni z území okupovaného Maďary a pronásledovaní Židé a komunisté. Často je zadrželi přímo při přechodu hranice. Komunistům podle Hradilka dávali mnohdy vyšší tresty než ostatním. „Zdůvodňovali to tím, že opustili stranu v těžké hodině,“ řekl.

Kniha zařazuje individuální osudy do širších historických souvislostí, a to od formování sovětského režimu v meziválečném období až po perzekuce po roce 1945. „Represím byli vystaveni i ti, kteří se ocitli na sovětském území na základě poválečné výměny obyvatelstva mezi Sovětským svazem a Československem,“ uvádějí autoři.

Pátrání po československých obětech gulagu pro badatele z ÚSTR vydáním knihy rozhodně nekončí, letos začali v systematické digitalizaci archiválií ve Lvově. „Chceme se také vrátit do Užhorodu, odkud jsme získali zatím 1500 spisů na internované Čechoslováky z archivního fondu, který jich obsahuje 6000,“ uvedl Hradilek.

Kniha Čechoslováci v Gulagu vyjde v Edici ČT letos na podzim, její křest je naplánován na 23. listopadu. Podobnému tématu se věnovala i výstava ÚSTR z roku 2012, kterou lze najít na internetu.