Papež František dnes na mši v ázerbájdžánské metropoli Baku, kde se v jediné farnosti se slovenskými duchovními jen asi 300 místních obyvatel hlásí ke katolické víře, ocenil místní věřící a povzbuzoval je k udržení víry. Drtivá většina Ázerbájdžánců vyznává šíitskou větev islámu. Papežova návštěva má podpořit soužití různých vyznání v zemi, kde žije druhá největší šíitská komunita po Íránu.

„Někdo by si mohl myslet, že papež ztrácí čas tak dlouhou cestou za tak malou obcí. Jste malé stádo, ale cenné v božích očích. Celá církev na vás hledí se zvláštní sympatií a povzbuzuje vás. Odvahu,“ řekl František.

Do Baku přicestoval papež z Gruzie, kde katolíci tvoří asi 2,5 procenta obyvatel. Stadion, na kterém František v sobotu sloužil mši, zůstal ze tří čtvrtin prázdný.

V ázerbájdžánské metropoli František sloužil mši v chrámu, postaveném po návštěvě papeže Jana Pavla II. v roce 2002 díky tomu, že prezident Alijev daroval pozemek na okraji metropole a katolický kostel, jediný v zemi, pomohli postavit také muslimové a židé.

V kostele slouží slovenští duchovní a řeholnice z řádu salesiánů. „Všichni se velmi těšíme. Vnímáme to v roce božího milosrdenství jako opravdu velký a nečekaný dar,“ uvedl ještě před návštěvou Vladimír Fekete, který v Baku působí jako apoštolský prefekt.

V kostele bylo podle agentury AP asi 400 věřících, dalších 450 naslouchalo papežovým slovům před chrámem. Mše byla sloužena v angličtině. Papež vzdal také věřícím, kteří přetrvali pronásledování za sovětského režimu. Ten zničil původní katolický kostel v Baku v roce 1931.

Vztahy mezi místními muslimy a malou křesťanskou komunitou jsou považovány za vcelku hladké.

Během své návštěvy papež zavítal i do mešity, před zástupci všech vyznání tam uvedl, že Bůh by neměl být nikdy využíván k ospravedlnění fundamentalismu. „Žádné další násilí ve jménu Boha! Ať je jeho nejsvětější jméno uctíváno, ne znesvěcováno či směňováno za zboží přes nejrůznější formy nenávisti a lidského odporu,“ uvedl František.

„Bůh nemůže být využíván pro osobní zájmy a sobecké cíle. Nemůže být využíván k ospravedlnění jakékoli formy fundamentalismu, imperialismu a kolonialismu,“ dodal papež v projevu k muslimům, křesťanům, židům a představitelům dalších vyznání v mešitě pojmenované po bývalém prezidentu Hejdaru Alijevovi. Jak poznamenala agentura Reuters, papež učinil podobné výzvy již před nynější cestou a rovněž navštívil i jiné mešity, nyní to bylo ale poprvé, co s podobnými výzvami přišel přímo z hlavní modlitebny mešity.

Program desetihodinové papežovy návštěvy zahrnoval také setkání se zástupci hlavních vyznání v zemi a s prezidentem Ilhamem Alijevem.

Pravomoci prezidenta Alijeva dále rozšiřují ústavní změny, schválené v zářijovém referendu. Podle Alijevových odpůrců a ochránců lidských práv má tento krok upevnit dynastické vládnutí rodiny Alijevů. Vláda kritiku odmítá a tvrdí, že ústavní změny mají urychlit hospodářské reformy.

Není známo, zda se papež při schůzce s prezidentem vyjádří k této otázce či k často kritizovanému stavu lidských práv a potlačování opozice.

Místní média nevěnovala papežově návštěvě přílišnou pozornost. „Islám je tolerantní náboženství, které akceptuje všechna vyznání. Uvítám papeže, pokud přinese poselství míru a tolerance,“ řekla agentuře AP Aygun Mikajilovová, zahalená v muslimském šátku.

Alijev, který do čela státu nastoupil v roce 2003 po svém otci, spojil zemi energetickými a bezpečnostními zájmy se Západem, vyvažujícím ruský vliv ve strategické oblasti okolo Kaspického moře.