Kubánský parlament se ve středu sejde k zasedání, které ukončí desítky let trvající éru bratří Castrů v nejvyšší státní funkci. Novým prezidentem (předsedou státní rady) komunisty ovládaného karibského ostrova by se podle všeobecného očekávání měl stát první viceprezident Miguel Díaz-Canel, který hodlá pokračovat v kurzu opatrných ekonomických reforem pod pevnou vládou jedné strany.

Současný prezident Raúl Castro oznámil, že se o funkci znovu ucházet nechce, zůstane však v čele Komunistické strany Kuby do příštího sjezdu plánovaného na rok 2021. Tím si podle znalců ponechá vliv na případné další změny ve vedení státu či na podobu reforem. Na Kubě však panuje všeobecné očekávání, že se šestaosmdesátiletý muž chystá z politiky pozvolna stáhnout.

Pokud parlament zvolí Díaze-Canela, půjde o zásadní omlazení, neboť jej od Castra dělí bezmála 30 let a narodil se až po komunistickém převratu.

Změna politického stylu se však zřejmě očekávat nedá, neboť i Díaz-Canel razí stejně jako Castro teorii, že kubánská opozice usiluje o převrat za pomoci financí ze zahraničí. Podle opozičních představitelů nelze očekávat zásadní kroky směrem k demokracii či propuštění všech politických vězňů.

„Po více než půl století se jménem Castro v čele země je v kubánských ulicích či při rozhovorech mezi přáteli a příbuznými cítit, že všechno zůstane při starém,“ popsal v pondělí opoziční web 14ymedio.com přesvědčení většiny Kubánců, že změna v čele Kuby bude spíše formální.

Samo vedení strany dává k těmto náladám podnět tím, že hlavním heslem předání moci je slovo kontinuita.

Kromě Díaze-Canela se jako o možných kandidátech na prezidenta mluví o ministru zahraničí Brunovi Rodríguezovi či ekonomovi Marinu Murillovi, kteří spolu s ním tvoří nejvlivnější trojici představitelů komunistické strany.

Zásadní výzvou pro nové vedení země bude pokračování ekonomických změn, které sice za poslední léta Castrovy vlády otevřely cestu k soukromému podnikání, avšak většinu jedenáctimilionového národa nedokázaly povznést na úroveň běžnou v dalších zemích regionu. Podnikat začalo 600.000 lidí a během několika let od zavedení mobilního signálu se počet telefonů zvýšil na pět milionů, na druhé straně však průměrný plat zůstává na 31 dolarech (650 korunách) za měsíc. Někteří obyvatelé jsou proto stále odkázáni na podporu příbuzných, kteří emigrovali, jiní žijí z nelegálních přivýdělků.

Nový prezident se bude podle expertů muset vypořádat především s dlouhodobě přežívajícím systémem dvou měn, jedné domácí a druhé konvertibilní, který ekonomové označují za překážku hospodářského růstu země.

Zasedání parlamentu začne ve středu v 15:00 SELČ a má trvat dva dny do čtvrtka, na který symbolicky připadne výročí porážky Američany podporované invaze proti komunistickému režimu v Zátoce sviní v roce 1961.