Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman trvá na tom, aby úřednice, které v roce 1999 rozhodly o občanství Josefíny Czerninové, stanuly před soudem. Podal dovolání proti rozhodnutí pražských soudů, které letos trestní stíhání opětovně zastavily. Rozhodnutí o občanství otevřelo potomkům šlechtičny cestu k restituci části majetku.

„Rezignací na trestní postih obviněných by byl dán signál úředním osobám rozhodujícím o právech a povinnostech jiných, že mohou rozhodovat podle své libovůle, protože bude-li jejich rozhodnutí vadné, žádný postih jim nehrozí,“ stojí v dovolání, se kterým se ČTK seznámila.

Jedna z úřednic pracovala jako vedoucí magistrátního odboru vnitřní správy, druhá jako právnička a hlavní městská matrikářka. Policisté a žalobci jim o 15 let později vytkli to, že změnily negativní rozhodnutí matriky Prahy 1. Úřednice tak určily, že Czerninová byla v době své smrti v roce 1965 občankou Československé republiky.

Obžaloba tvrdila, že obě ženy rozhodly bez zjištění úplného a přesného stavu věci a ignorovaly některé dokumenty, čímž se dopustily maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti.

Pražské soudy nejprve stíhání zastavily kvůli promlčení. Žalobci však podali dovolání k Nejvyššímu soudu, který jim vyhověl a případ vrátil na začátek. Obvodní soud pro Prahu 1 a Městský soud v Praze ovšem stíhání znovu zastavily s vysvětlením, že účelu trestního řízení bylo dosaženo. Úřednice žijí bezúhonným životem, od spáchání domnělého trestného činu uplynulo už mnoho času.

Stát navíc nevyužil možnost obnovit řízení o občanství, a tedy postupoval laxně. Podle pražských soudů nesmí být trestní řízení prostředkem k řešení jiných společenských problémů. Podle Zemana sice stát ve sporném období na svá práva dočasně rezignoval a spoluzodpovědnost mohou nést i jiní lidé, to však neznamená, že obě úřednice nemají stanout před soudem.

Czerninová pocházela z rodu Schwarzenbergů. Zemi opustila dobrovolně v roce 1945, o majetek rodinu připravily Benešovy dekrety. Potomci Czerninové díky rozhodnutí o občanství mohli uplatnit restituční nároky. Pozemkové úřady posléze podle obžaloby rozhodly o vydání milionů čtverečních metrů lesů a dalších nemovitostí, hlavně na Českobudějovicku a Karlovarsku.