Ukrajina si je vědoma, jaké škody pro ni bude znamenat dnes oznámené ruské rozhodnutí pozastavit od ledna dohodu o vzájemném volném obchodu. V Bruselu to dnes prohlásil ukrajinský prezident Petro Porošenko s tím, že země je připravena tuto cenu zaplatit „za naši svobodu a evropskou volbu“.

Porošenko v Bruselu jednal s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a předsedou unijních summitů Donaldem Tuskem den před prosincovou schůzkou šéfů států a vlád evropské osmadvacítky. Tusk před setkáním zdůraznil, že od ledna vstoupí po ročním odkladu v platnost dohoda o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou.

Právě kvůli tomu dnes ruský prezident Vladimir Putin oznámil rozhodnutí pozastavit preferenční dohodu, kterou má s Kyjevem Ruská federace. Podle Porošenka jen krátce před tím také ruský premiér Dmitrij Medveděv oznámil embargo na dovoz ukrajinských potravin.

Moskva tvrdí, že obchodní dohoda mezi EU a Ukrajinou by mohla vést k zaplavení ruského trhu evropským zbožím, pokud by Rusko nepřijalo žádná ochranná opatření.

O věci na technické či politické úrovni v končícím roce všechny tři strany jednaly více než dvacetkrát, připomněl dnes novinářům Juncker. Poslední možností je podle něj technická schůzka plánovaná na 21. prosince. „Dohoda vstoupí v platnost 1. ledna příštího roku a nemůže být změněna přímo ani nepřímo,“ zdůraznil šéf komise. Hrozby či odvetná opatření podle něj neodpovídají duchu dosud vedených jednání.

Podle Porošenka ale Rusko v těchto rok trvajících jednáních vůbec kompromis nehledalo. „Cílem bylo mít možnost dohodu vetovat a zastavit proces postupné ekonomické integrace Ukrajiny do EU,“ míní ukrajinský prezident.

Předseda unijních summitů Donald Tusk dnes před novináři prohlásil, že evropské hospodářské sankce zůstanou svázány s plným prosazením mírových dohod z Minsku. O jejich prodloužení o dalších šest měsíců by měli v pátek rozhodnout velvyslanci členských zemí Unie. Nadcházející summit EU se nakonec věcí zabývat nebude nebo jen velmi okrajově.

Porošenko dnes také před novináři upozornil, že jeho země má kvůli energetické bezpečnosti velké obavy z plánů na rozšíření plynovodu Nord Stream po dně Baltského moře. „Může podkopat ukrajinskou i evropskou energetickou bezpečnost a solidaritu,“ prohlásil.